Obce na Volyni
Holuboje (Novohrad) (Huluboaia)

Huluboaia (rusky Хулубоая Chuluboaja) je obec v jižní části Moldavska, ležící 25 km SSV od okresního města Cahul, přibližně 15 km od rumunské hranice. Do roku 1912 se nazývala Novohrad, v roce 1912 byla přejmenována na Goluboje (rusky Голубое). Podle posledního sčítání (2004) má ves 1011 obyvatel. Zajímavá je tím, že zde žije česká menšina, která ji nazývá Holuboje.

Předkové besarabských Čechů sem přišli z Čechohradu v Tauridské gubernii na Krymu koncem 19. století a založili tu osadu Novohrad, později přejmenovanou na Goluboje. Mezi zakladatelské rodiny patří Pluhařovi, Karáskovi, Jedličkovi, Vavřinovi a další. Před válkou žili v obci kromě Čechů též Ukrajinci, Moldavané (Rumuni), Bulhaři a Rusové, Čechů byla asi pětina (236 Čechů v roce 1930). Měli i svou školu, jež byla hned po sovětské anexi zrušena. Při násilném zavádění kolektivizace bylo 7 prosperujících českých hospodářství označeno za kulacká a celé rodiny (asi 40 osob) byly 13. června 1941 deportovány v nákladních vagonech do Kazachstánu. V Tiraspolu byli muži odděleni od svých rodin, odvezeni na Sibiř a zastřeleni. Ženy a děti byly vysazeny poblíž Akťubinska a pracovaly v kolchoze. Po čase navázaly spojení s příbuznými v blízké české kolonii Borodinovka a se souhlasem NKVD tam přesídlily. Češi z Borodinovky jim pomohli s přestěhováním. Deportovaní měli status „specpereselenců“ a až do roku 1956 se museli třikrát měsíčně hlásit na velitelství NKVD, bez jehož svolení se nesměli vzdálit z obce dál než 12 km. Bydleli u příbuzných a pracovali v kolchoze. Ženy si ani po sňatku nesměly jako „vysídlenci“ změnit příjmení. - Mečislav Borák

Podíl čs. obyvatelstva		25%
Újezd		Moldavsko
Mapová síť		Ukázat na mapě
Rok založení		1885
Kulturní stavby		Škola Prvním českým učitelem byl krajan Jan Horák z Čechohradu a škola byla otevřena v domě Mikuláše Bavlnky. Stavba školní budovy započala roku 1901 a učitel Horák se jejího dokončení v roce 1902 již nedožil. Po dvou ruských učitelech nastal nový rozkvět českého kulturního života v letech 1917-1918, kdy v Novohradě působil Jaroslav Řezáč. Roku 1918 převzalo Besarábii Rumunsko a škola první rok fungovala v ruském a rumunském jazyce. Rok následující se počalo vyučovati již pouze rumunsky. Situace se změnila roku 1933, kdy do obce přibyl učitel Římovský. Začal soukromě vyučovat český jazyk a podílel se na oživení kulturního života. 30. ledna 1934 začal vyučovat oficiálně. Začalo vyučování s 32 žáky, před prázdninami se jejich počet zvýšil na 56. Římovský měl k dispozici jen 2 slabikáře, 5 čítanek a 2 mluvnice. Potřebnou pomoc získával od Ing. Františka Tržického z Galace, z obecné školy v Jaroměřicích, z Prahy od spolku sv. Rafaela a také přispíval Spolek Komenský a Československý ústav zahraničí. Díky finanční podpoře z Čech se ostavila nová budova školy. Po obsazení země SSSR roku 1940 se znovu začalo vyučovat rusky. Nyní je škola moldavská. Související archiválie Gymnázium Jaroslava Haška v Holuboje Gymnázium Jaroslava Haška v Holuboje, Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008314 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008314
Spolky		Divadelní kroužek Skomírající český kulturní život rozdmýchal příchod dvou válečných zajatců od Prostějova. Vladimír Zlámal a Gracián Krbeček během svého dvouletého pobytu pomohli se založením ochotnického divadla, které hrálo české divadelní kusy. Pořádaly se zábavy, zpívaly české písně. Po jejich návratu do vlasti český kulturní život opět ustrnul. Zachovaly se alespoň české národní písně a tance. Situace se změnila roku 1933, kdy do obce přibyl učitel Římovský, který se podílel na oživení kulturního života.
Časopis, kniha, článek		Časopis- Čechoslovan Související archiválie .pdf Stav českých osad na Rusi v letech 1911-1912 Počet obyvatel a rodin ve vyjmenovanych obcích Rok: 1912 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010175 Související obce: Alexejevka, Boratín, Buršovka, Černý Les, Dědova Hora, Dorohostaje Velké, Dubrova, Falkov, Ferma Bogomolov, Hlinsk, Hlupanín, Holoveň Č., Horbaši Malé, Horodišče, Hrušvice, Huleč, Ivanoviče Č., Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kupičov, Kvasilov, Malín Č., Malinovka, Marjatin, Mežiliska -y, Mirohošť, Moskovština, Niva Hubínská, Noviny Č., Novokrajev, Okolek, Olšanka (Žitomír), Olšanka (Dubno), Ostrov, Ozerany (Luck), Ozerany Malé (Ovruč), Pětihory, Plechov -á, Ploska (Dubno), Podcurkov, Selenčina, Selisko, Semiduby, Sklíň-Dvůr, Sklíň – kol., Sklíň česká, Slavkoviče, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stremihorod, Teremno, Turkoviče Č., Újezdce, Urveny, Veliký Horbaši, Verba, Volkov, Vysoko Č., Zálesí (Ostroh), Závidov, Zdolbunov, Zubovščina, Zelów, Puchov, Kirillovka (Krasnodar), Vladimirovka (Krasnodar), Lobanovo (Bohemka)-Krym, Alexandrovka (Krym), Horodyšce (Žitomír), Tekos, Tešebs, Anastasievka (Krasnodarskij kraj)
Popisy obcí pamětníky		Kronika obce Související archiválie .pdf Kronika vystěhovalců na Rus v letech 1856-1862. Jan Římovský Sepsal Jan Římovský, učitel v Čechohradu Rok: 1856 Zdroj: Archiv Maxima Chalupníka Inventární číslo: IV011985 Související obce: Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym, Makarovka (Tábor) - Krym, Alexandrovka (Krym) Související osoby: Římovský Jan, Augustin, Hýbl František, Bavlnka Mikuláš, Horák Jan, Karásek Vojtěch, ? Anna, Hondlová, Rambousková Ludmila, František, Karásková, Koštová Anna, Bojanovská, Režnová Rozálie, Rambousková, Jedlička Václav, Balaš Vincenc
Svědectví zločinů		Zločiny komunismu Při násilném zavádění kolektivizace bylo 7 prosperujících českých hospodářství označeno za kulacká a celé rodiny (asi 40 osob) byly 13. června 1941 deportovány v nákladních vagonech do Kazachstánu. V Tiraspolu byli muži odděleni od svých rodin, odvezeni na Sibiř a zastřeleni. Ženy a děti byly vysazeny poblíž Akťubinska a pracovaly v kolchoze. Po čase navázaly spojení s příbuznými v blízké české kolonii Borodinovka a se souhlasem NKVD tam přesídlily. Češi z Borodinovky jim pomohli s přestěhováním. Deportovaní měli status „specpereselenců“ a až do roku 1956 se museli třikrát měsíčně hlásit na velitelství NKVD, bez jehož svolení se nesměli vzdálit z obce dál než 12 km. Bydleli u příbuzných a pracovali v kolchoze. Ženy si ani po sňatku nesměly jako „vysídlenci“ změnit příjmení.
Osobní archiválie		Dům, hospodářství, usedlost, majetek Související archiválie Dnešní Holuboje v Moldavsku Dnešní Holuboje v Moldavsku, Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008311 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008311 Dům v obci Holuboje v Moldavsku Dům v obci Holuboje v Moldavsku, Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008310 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008310
Osobní archiválie		Hřbitov-pietní událost Související archiválie Hřbitov v Holuboje Hřbitov v Holuboje, Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008315 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008315 Hrob v Holuboje Hrob v Holuboje, Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008313 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008313 Hrob Karla Karáska (1928-1985) Hrob Karla Karáska (1928-1985), Rok: 2019, Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha, Inventární číslo: IV008312 Rok: 2019 Zdroj: Archiv Tomáše Vlacha Inventární číslo: IV008312 Související osoby: Karásek Karel
Archiválie		S touto obcí souvisí celkem 8 archiválií
Vážení občané		Ostatní ? Anna, Hondlová (1) ? Ludmila, Karásková (* 1931) Balaš Vincenc (1) Bavlnka Mikuláš (1) Horák Jan (1) Jedlička Václav (1) Karásek Karel (1) (* 1928, † 7. 8. 1985) Karásek Vojtěch (1) Koštová Anna, Bojanovská (1) Rambousková Ludmila, František, Karásková (1) (* 1867, † 1963) Režnová Rozálie, Rambousková (1)