Obce na Volyni
Malín Č.

Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí LounŽatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce.  V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Podíl čs. obyvatelstva Samostatná ..
Újezd Dubno
Mapová síť F8 Ukázat na mapě
Rok založení 1870
Max. počet čs. obyvatelstva 448 v l. 1887–1914
Historická místa
Mučednická obec

Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol.

Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.[4]

Související archiválie

Malín
Pamětní deska ženám a dětem upáleným v kostele v ukrajinském Malíně. Foto pořízeno v době natáčení dokumentu "Místa ticha"., Rok: 2020, Zdroj: Dagmar Martinková, Inventární číslo: IV001755

Pamětní deska ženám a dětem upáleným v kostele v ukrajinském Malíně. Foto pořízeno v době natáčení dokumentu "Místa ticha".

Rok: 2020
Zdroj: Dagmar Martinková
Inventární číslo: IV001755

pietní místo vypálenému Malínu
Pietní místo vypálenému Malínu na místě ukrajinského kostela v místě Ukrajinského Malína. Zde stál kostel, kde byly upáleny především obyvatelé ukrajinského Malína, ale i české ženy a děti., Rok: 2020, Zdroj: Dagmar Martinková, Inventární číslo: IV001754

Pietní místo vypálenému Malínu na místě ukrajinského kostela v místě Ukrajinského Malína. Zde stál kostel, kde byly upáleny především obyvatelé ukrajinského Malína, ale i české ženy a děti.

Rok: 2020
Zdroj: Dagmar Martinková
Inventární číslo: IV001754

Nový Malín - pohřeb Josefa Řepíka 6.2.2019.
Nový Malín - pohřeb Josefa Řepíka 6.2.2019., Rok: 2019, Zdroj: Košťál, Inventární číslo: IV000387   více informací

Nový Malín - pohřeb Josefa Řepíka 6.2.2019.

(více informací)

Rok: 2019
Zdroj: Košťál
Inventární číslo: IV000387

Památník
Založení V 60. letech 19. století lákala ruská carská vláda přistěhovalce, kteří by obdělávali nevyužitou půdu. Kromě její levné koupě poskytovala těmto lidem výhody, kterými bylo právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od placení daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti. Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí Loun, Žatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce. 20. století Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše. Vypálení   Památník obětem v Českém Malíně Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol. Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.[4] , Rok: 2000, Zdroj: Wiki, Inventární číslo: IV000092

Založení

V 60. letech 19. století lákala ruská carská vláda přistěhovalce, kteří by obdělávali nevyužitou půdu. Kromě její levné koupě poskytovala těmto lidem výhody, kterými bylo právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od placení daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti. Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí Loun, Žatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

20. století

Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše.

Vypálení

 
Památník obětem v Českém Malíně

Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol.

Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.[4]

Rok: 2000
Zdroj: Wiki
Inventární číslo: IV000092

Památník
Založení V 60. letech 19. století lákala ruská carská vláda přistěhovalce, kteří by obdělávali nevyužitou půdu. Kromě její levné koupě poskytovala těmto lidem výhody, kterými bylo právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od placení daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti. Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí Loun, Žatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce. 20. století Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše. Vypálení   Památník obětem v Českém Malíně Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol. Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.[4] , Rok: 2000, Zdroj: Wiki, Inventární číslo: IV000093

Založení

V 60. letech 19. století lákala ruská carská vláda přistěhovalce, kteří by obdělávali nevyužitou půdu. Kromě její levné koupě poskytovala těmto lidem výhody, kterými bylo právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od placení daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti. Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí Loun, Žatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

20. století

Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše.

Vypálení

 
Památník obětem v Českém Malíně

Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol.

Záminkou řádění bylo tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.[4]

Rok: 2000
Zdroj: Wiki
Inventární číslo: IV000093

Pamětní deska

Související archiválie

Malín
Pamětní deska ženám a dětem upáleným v kostele v ukrajinském Malíně. Foto pořízeno v době natáčení dokumentu "Místa ticha"., Rok: 2020, Zdroj: Dagmar Martinková, Inventární číslo: IV001755

Pamětní deska ženám a dětem upáleným v kostele v ukrajinském Malíně. Foto pořízeno v době natáčení dokumentu "Místa ticha".

Rok: 2020
Zdroj: Dagmar Martinková
Inventární číslo: IV001755

Pomník

Související archiválie

pietní místo vypálenému Malínu
Pietní místo vypálenému Malínu na místě ukrajinského kostela v místě Ukrajinského Malína. Zde stál kostel, kde byly upáleny především obyvatelé ukrajinského Malína, ale i české ženy a děti., Rok: 2020, Zdroj: Dagmar Martinková, Inventární číslo: IV001754

Pietní místo vypálenému Malínu na místě ukrajinského kostela v místě Ukrajinského Malína. Zde stál kostel, kde byly upáleny především obyvatelé ukrajinského Malína, ale i české ženy a děti.

Rok: 2020
Zdroj: Dagmar Martinková
Inventární číslo: IV001754

Záchrana Židů
Průmyslové stavby a hospodářství
Mlékárna
Vodní mlýn
Spolky
Hasičský spolek
Kapela
Škola České matice školské
Odbojové organizace
Blaník - buňka
Osobní svědectví
Dotazník 1992 - 1993

Související archiválie

.pdf
249-anketní lístek-Rostislav Doležal-Osada Horodišče-Č. Malín-Dorostaj-Máslenka

(více informací)

Rok: 1993
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001697

.pdf
253-anketní lístek-Vávrová-Kneruty-Český Malín

(více informací)

Rok: 1993
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001693
Související osoby: Čech Bohuslav, Alexandr, Čech Josef, Antonín, Čech Václav, Antonín, Čech Vladimír, Josef, Čech Bohuslav, Alexandr, Čech Josef, Antonín, Čech Václav, Antonín, Čech Vladimír, Josef

.pdf
143 Malín, Kněruty

(více informací)

Rok: 1992
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV000892

Fotografie (zejména osob)

Související archiválie

škola v českém Malíně
Škola v českém Malíně -třetí řada zvrchu-úplně vpravo stojí Mstislav Poslíšil., Rok: 1946, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV002000

Škola v českém Malíně -třetí řada zvrchu-úplně vpravo stojí Mstislav Poslíšil.

Rok: 1946
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV002000
Související osoby: Pospíšil Mstislav

voják Mstislav Pospíšil
voják Mstislav Pospíšil, Rok: 1945, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001999

voják Mstislav Pospíšil

Rok: 1945
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001999
Související osoby: Pospíšil Mstislav

babička Anna Minaříková
Babička Anna Minaříková, Rosťa a Mstislav Pospíšilovi. Igor Kupcevič - bratranec., Rok: 1942, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001998

Babička Anna Minaříková, Rosťa a Mstislav Pospíšilovi.

Igor Kupcevič - bratranec.

Rok: 1942
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001998
Související osoby: Pospíšil Mstislav

bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila
bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila rok cca 1945, Rok: 1945, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001997

bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila

rok cca 1945

Rok: 1945
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001997
Související osoby: Pospíšil Mstislav

bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila
bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila rok cca 1945, Rok: 1945, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001995

bratranci a sestřenice Mstislava Pospíšila

rok cca 1945

Rok: 1945
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001995
Související osoby: Pospíšil Mstislav

strýc Mstislava Pospíšila?
strýc Mstislava Pospíšila? 1925?, Rok: 1925, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001992

strýc Mstislava Pospíšila?

1925?

Rok: 1925
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001992
Související osoby: Pospíšil Mstislav, Rezek Václav

Anna Pospíšilová
Dcera Josefa Pospíšila. Rok cca 1925, Rok: 1925, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001991

Dcera Josefa Pospíšila.

Rok cca 1925

Rok: 1925
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001991
Související osoby: Pospíšil Mstislav, Pospíšilová Anna

Teta Mstislava Pospíšila-Anežka Rezková-švadlena
Teta Mstislava Pospíšila-Anežka Rezková-švadlena Rok cca 1935., Rok: 1935, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001990

Teta Mstislava Pospíšila-Anežka Rezková-švadlena

Rok cca 1935.

Rok: 1935
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001990
Související osoby: Pospíšil Mstislav, Rezková Anežka

Josef a Mstislav Pospíšilovi
Josef a Mstislav Pospíšilovi-Nový Malín, Rok: 1958, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001989

Josef a Mstislav Pospíšilovi-Nový Malín

Rok: 1958
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001989
Související osoby: Pospíšil Mstislav

Otec Mstislava, Josef Pospíšil třetí zprava za stolem
Otec Mstislava, Josef Pospíšil - třetí zprava za stolem. cca 1935, Rok: 1935, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001988

Otec Mstislava, Josef Pospíšil - třetí zprava za stolem.

cca 1935

Rok: 1935
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001988
Související osoby: Pospíšil Mstislav

otec Mstislava Pospíšila ?
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001987   více informací

(více informací)

Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001987
Související osoby: Pospíšil Mstislav

Natáčení dokumentu na youtube Volyňské kořeny
Natáčení dokumentu na youtube Volyňské kořeny. Pohled na pamětníka za kamerou..., Rok: 2020, Zdroj: Stanislav Sabol Volyňské kořeny, Inventární číslo: IV001984

Natáčení dokumentu na youtube Volyňské kořeny. Pohled na pamětníka za kamerou...

Rok: 2020
Zdroj: Stanislav Sabol Volyňské kořeny
Inventární číslo: IV001984
Související osoby: Pospíšil Mstislav

děti Stehlíkovy
děti Stehlíkovy z Českého Malína rok cca 1935, Rok: 1935, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové, Inventární číslo: IV001869

děti Stehlíkovy z Českého Malína rok cca 1935

Rok: 1935
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové
Inventární číslo: IV001869
Související osoby: Loukotová Helena, Vlachová, Loukotová Helena, Vlachová

Související osoby

Kronika obce

Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871 na pozemcích odkoupených od polského statkáře Kazimierze Sliwinskeho dvaceti rodinami z okolí LounŽatce a Rakovníka a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Související archiválie

.pdf
Kronika obce Malín č.

Reedici z původní knihy autora Martinovského J.A. provedl Petr Sazeček. Byl zachován originální  obsah i text 

Brno 2013

Rok: 1945
Zdroj: Martinovský J.A.
Inventární číslo: IV000896
Související osoby: Martinovský Josef, Alois

Mapa, plán nebo seznam obyvatel obce

Související archiválie

.pdf
253-anketní lístek-Vávrová-Kneruty-Český Malín

(více informací)

Rok: 1993
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001693
Související osoby: Čech Bohuslav, Alexandr, Čech Josef, Antonín, Čech Václav, Antonín, Čech Vladimír, Josef, Čech Bohuslav, Alexandr, Čech Josef, Antonín, Čech Václav, Antonín, Čech Vladimír, Josef

Zločiny Banderovců

Související archiválie

děti Stehlíkovy
děti Stehlíkovy z Českého Malína rok cca 1935, Rok: 1935, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové, Inventární číslo: IV001869

děti Stehlíkovy z Českého Malína rok cca 1935

Rok: 1935
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové
Inventární číslo: IV001869
Související osoby: Loukotová Helena, Vlachová, Loukotová Helena, Vlachová

Zločiny fašismu

Související archiválie

Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína
Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína, Rok: 1943, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001985

Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína

Rok: 1943
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001985
Související osoby: Pospíšil Mstislav

Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína
Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína, Rok: 1943, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila, Inventární číslo: IV001986

Přeživší ženy a děti po vypálení Českého Malína

Rok: 1943
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Mstislava Pospíšila
Inventární číslo: IV001986
Související osoby: Pospíšil Mstislav

píseň o Malíně
píseň o Malíně, Rok: 1945, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové, Inventární číslo: IV001888

píseň o Malíně

Rok: 1945
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové
Inventární číslo: IV001888
Související osoby: Loukotová Helena, Vlachová

píseň o Malíně
píseň o Malíně, Rok: 1945, Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové, Inventární číslo: IV001889

píseň o Malíně

Rok: 1945
Zdroj: Stanislav Sabol z archivu Heleny Vlachové. roz. Loukotové
Inventární číslo: IV001889
Související osoby: Loukotová Helena, Vlachová

Archiválie S touto obcí souvisí celkem 26 archiválií
Rodáci

Legionáři 1. sv. války

Zajíc Václav, Matěj,

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Martinovský Josef, Alois, Mendlík Vladimír, Josef, Mendlík Vladimír, Vladimír, Minařík Josef, Josef, Minařík Josef, Josef, Minařík Václav, Václav, Minařík Václav, Václav, Mynařík Leon, Josef, Myšák Josef, Pavel, Myšák Rostislav, Pelíšek Václav, Josef, Prýmek Josef, Ré Josef, Josef, Ré Josef, Vincenc, Rej Josef, Vincent, Řepík Jaroslav, Řepík Josef, Řepík Vladimír, Václav, Studený Václav, Vladimír, Studený Vladimír, Antonín, Šavel Václav, Václav, Tomáš Václav, Josef, Tomeš Václav, Uhlíř Václav, Vladimír, Uhlíř Vladimír, Vašata Boris, Josef, Veliký Arsen, Ondřej, Zajíc Josef, Josef, Zajíc Vladimír, Bohumil, Zeman Vladimír, Vincenc, Abert Alexandr, Adolf, Bešta Jaroslav, Jaroslav, Bešta Josef, Jaroslav, Bešta Viktor, Štěpán, Činka Antonín, Josef, Činka Josef, Josef, Činka Rostislav, Bedřich, Činka Slavek, Řehoř, Činka Viktor, Jan, Doležal Jan, Jan, Drbohlav Josef, Josef, Dus Josef, Josef, Fedorin Kamil, O., Flanderka Alexandr, Josef, Flanderka Vladimír, Josef, Gola (Gala) Jaroslav, Josef, Gala, Holomčík Viktor, Vladimír, Holomiček Václav, Cyril, Jandourek Josef, Vladimír, Jandourek Václav, Vladislav, Kapusťak Vladimír, Štěpán, Kechrt Jiří, Václav, Kechrt Josef, Anton, Kinšt Vladimír, Václav, Kopecký Josef, Josef, Krámský Josef, Josef, Krista Josef, Jan, Kubiček Václav, Alexandr, Kubíček, Kulhánek Antonín,

Ostatní

Zajíc Marie, Matěj, Dědek/Diedek, Pospíšil Mstislav, Pospíšilová Anna, Rezek Václav

Vážení občané

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Zajíc Matěj, Josef,

Ostatní

Samcová Barbora, František, Zajícová