Obce na Volyni
Bohemka

Bohemku založili v srpnu roku 1905 potomci českých pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelówa v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš (*1844, †?), Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (*1867, †1957), Pavel Poláček (*1879, †1957) a František Zlatník (*1868, †1933) s rodinami. Později, v roce 1912, Češi z Bohemky založili další vesnici – Veselynivku.

Všude na Ukrajině, kde sídlili krajané, úrodná půda a jejich pracovitost přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Tak to bylo i v Bohemce. Proto za peníze jednotlivých hospodářů, sboru nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do r. 1927), mlýn (1941, existoval do roku 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (1967–1987), nová škola (1972), plynovod (1994–1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna, posvěcená 20. října 1996), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před 2. světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).

Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. československého odboje. Za 1. světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České družině a československých legiích bojovali starodružiník František Andrle (1892, †1972) a vojíni Karel Rejchrt (*1894, †1972) a Pavel Pujman (*1880, †1933). Za 2. světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě - 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí: 4 války (rusko-japonská, 1.světová, občanská a 2.světová), několik okupací, únorovou revoluci roku 1917, říjnový převrat roku 1917, 4 hladomory (1921–1922, 1928, 1932–1933, 1947–1948), perzekuce (1927–1951), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (1922–1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku uměle vyvolaného hladu v letech 1932–1933 zemřelo 15 krajanů, perzekuci podlehlo kolem 40 krajanů a ve 2. světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V roce 1967 byl odhalen v obci pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům a roce 1990 pomník prvním obyvatelům Bohemky.

Od roku 1962 v obci působí český pěvecký folklórní soubor Bohemské frajerky (v letech 1962–1995 Niva a Bohemka) a od roku 1990 také český krajanský spolek Bohemka (v letech 1990–2005 Čeští bratři). Prvním předsedou spolku byl Ing. Josef Hart (ukrajinsky Йозеф Гарт). V letech 2005-2021 byla předsedkyní spolku Olga Andršová (ukrajinsky Ольга Андрш) a od 16. ledna 2021 je předsedkyní spolku Helena Hartová (ukrajinsky Олена Гарт). Nově zvolený předseda/předsedkyně spolku se pak automaticky stává členem České národní rady Ukrajiny.

Podíl čs. obyvatelstva		100%
Újezd		Nikolajevská oblast
Mapová síť		Ukázat na mapě
Rok založení		1905
Historická místa		A.Drbal- ČS hroby,pomníky,desky Hroby starodružiníka Františka Andrleho (1892, †1972) a legionáře Karla Rejchrta (1894, †1972) na vesnickém hřbitově. Pomník československým vojákům a rudoarmějcům padlým ve druhé světové válce (odhalen na podzim r. 1967; projekt Růžena Platonovičová-Kulhavá). Pomník prvním obyvatelům Bohemky (projekt A. Drbal, realizace Karel Petrák). Odhalen 22. 9. 1990. Pamětní deska 13 obětem hladomoru 1932–1933. Odhalena v lednu 2008. Husův kámen (koncepce a realizace Miloslav Jančík). Odhalen 12. 9. 2015 na počest 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Související archiválie .pdf Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině. Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině. (existující, zničené a ztracené) Sebral a uspořádal Ing. Alexandr Drbal Rok: 2020 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV007876 Související obce: Boratín, Dolinka, Dubno, Hlinsk, Kupičov, Malá Zubovščina, Malín Č., Malinovka, Michalovka, Mirotín, Nikolajevka , Holendry, Olšanka (Žitomír), Ovruč, Rovno, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Vilhemovka, Volkov, Vyšehrad, Žitomir, Kyjev, Charkov Související osoby: Drbal Alexandr
Kulturní stavby		Škola Jako čeští učitele vyučovali v Bohemce Vilém Rejchrt, František Dostál (1876, †1956), Emil Drobný, Václav Pujman, Alois Hrnčíř (1899, †1965), vojenský zajatec a bývalý voják c. a k. rakousko-uherské armády, Alexandra Sivačuková (1912, †60.léta XX.st.), rodačka z Čechovky Podolské gubernie, Emilie Kulhavá, František Modeříč (1909, †1977), rodák z Marjatyna Žytomyrské oblasti, a Josef (1916, †1997) a Olga Drahošovi z Malynivky Žytomyrské oblasti. Od 10.9.1991 vyučovala češtinu Olga Andršová a Anna Dončenková. Související archiválie .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti* Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev)
Kulturní stavby		Škola (česká matice školská) Související archiválie .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev)
Církevní stavby		Českobratrský kostel, sbor Pěvecký sbor existoval v 10.-30. letech 20. st. za kazatele Václava Pujmana a byl nejlepší na jižní Ukrajině. Tehdy spolek vedl hudebník Miloslav Vintr (1893, †1979), rodák ze Zelova a žák vynikajícího zelovského hudebníka Jana Tučka, autora „Harfy sionské*“. Podle pamětníků byli nejslavnějšími zpěváky ve spolku altistka Anna Jelínková, sopranistka Emilie Jersáková, tenorista Miloslav Kulhavý, basista Adolf Horta a basista Jaroslav Kulhavý. Dobrými zpěváky byli také Samuel Jelínek, Karel Rejchrt, Karel Andrš a Vilém Pujman. - Alexandr Drbal
Církevní stavby		Evangelický kostel, kaple a sbor Související archiválie .pdf Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků ročník II., číslo 2 Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi. Redakce (více informací) Rok: 1937 Zdroj: Archiv rodiny Chalupníkových Inventární číslo: IV014237 Související obce: Čechy, Mirotín, Zdolbunov, Moskva, Česká Alexandrovka, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Žirardov Související osoby: Přívratský Josef, Josef, Jersák Adolf, Štěpán, Ladra František, Ladra Vladimír, Ladrová Marie, Šrámková, Jersáková Julie, Zelinková, Hýbl Antonín, Jersáková Růžena, Brutarová, Hýblová Marie, Nývltová, Samek Štěpán, Kratochvíl Jaroslav, Krynský Dimitrij, Jan, Krynský Alexandr, Šiller František, Rudišová Tamara, Rudiš Leonid, Jersák Jaroslav, Meduna Klement, Jersáková Alžběta, Krynská Naděžda, Nykendajová, Strnad Filip, Tajmerová Perpetua, Škvorová Helena, Hartová Emilie, Urválková, Pujman (Pojman) Teofil, Josef, Kratochvíl Ludvík, Pavel, Kulhavá Emilie, Fridrich, Sivačuková Alexandra, Rejchrt Bedřich, Matějková Růžena
Spolky		Družstvo úvěrové, konzumní, hospodářské V letech 1905-1930 existovalo v Bohemce soukromé zemědělství. Za kolektivizace v r. 1930 vzniklo družstvo Červonyj prapor (r. 1976 po reorganizaci bylo přeneseno sídlo družstva do sousední Dobrožanivky). Jako předsedové družstva působili Josef Matějka (1885?, †1931), Josef Rejchrt (1860, †1937), Pavel Poláček, Ludvík Žornorovič, Alexandr Martynov, Václav Rejchrt (1908, †1975), Fridrich Andrš (1898, †1965), Vilém Jančík (1912, †1980), Ludvík Rejchrt, Vilém Andrš (1927, †1967), Vladimír Vabík (*1923, †1986), Petro Bunjakov, Valerij Timanovs'kyj, Ivan Bachmač a Vasyľ Uštan. V r. 1988 vzniklo nové družstvo Myr se sídlem v Bohemce. Jako předsedové tam působili Ivan Burdejnyj a Ing. Josef Hart. V únoru 2000 na základě družstva vznikla společnost s ručením omezeným Myr, jejímž ředitelem se stal Ing. Josef Hart.
		Společenské akce v současnosti Související archiválie Na Pražském Hradě s krajany Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky, Rok: 2010, Zdroj: Drbal Alexandr, Inventární číslo: IV004942 Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky Rok: 2010 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV004942 Související osoby: Hofman Jiří, Vladimír
		Svaz Čechů z Volyně Související archiválie Na Pražském Hradě s krajany Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky, Rok: 2010, Zdroj: Drbal Alexandr, Inventární číslo: IV004942 Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky Rok: 2010 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV004942 Související osoby: Hofman Jiří, Vladimír
Časopis, kniha, článek		Publikace, Kniha,Článek Související archiválie .pdf Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků ročník II., číslo 2 Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi. Redakce (více informací) Rok: 1937 Zdroj: Archiv rodiny Chalupníkových Inventární číslo: IV014237 Související obce: Čechy, Mirotín, Zdolbunov, Moskva, Česká Alexandrovka, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Žirardov Související osoby: Přívratský Josef, Josef, Jersák Adolf, Štěpán, Ladra František, Ladra Vladimír, Ladrová Marie, Šrámková, Jersáková Julie, Zelinková, Hýbl Antonín, Jersáková Růžena, Brutarová, Hýblová Marie, Nývltová, Samek Štěpán, Kratochvíl Jaroslav, Krynský Dimitrij, Jan, Krynský Alexandr, Šiller František, Rudišová Tamara, Rudiš Leonid, Jersák Jaroslav, Meduna Klement, Jersáková Alžběta, Krynská Naděžda, Nykendajová, Strnad Filip, Tajmerová Perpetua, Škvorová Helena, Hartová Emilie, Urválková, Pujman (Pojman) Teofil, Josef, Kratochvíl Ludvík, Pavel, Kulhavá Emilie, Fridrich, Sivačuková Alexandra, Rejchrt Bedřich, Matějková Růžena .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev) .pdf Krajané v SSSR - článek z roku 1936 Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1936 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013239 Související obce: Alexejevka, Antonovka, Boratín, Dědova Hora, Holoveň Č., Huta Marjatin, Ivanoviče Č., Ivanoviči, Jadvinin, Korosteň, Krošna Č., Kužel Č., Malin, Malinovka, Marjatin, Mežiliska -y, Nikolajevka , Holendry, Okolek, Olšanka (Žitomír), Plechov -á, Romanovka, Selenčina, Slavkoviče, Sosnovka, Šepetovka, Veliký Horbaši, Vinohrady, Vysoko Č., Vyšehrad, Zdolbunov, Zubovščina, Žitomir, Kyjev, Čechohrad, Zelów, Holuboje (Novohrad), Borodinovka, Puchov, Pulyny, Oděsa, Metodějovka (Krasnodar), Kirillovka (Krasnodar), Vladimirovka (Krasnodar), Borisovka (Krasnodar), Chlebovka (Krasnodar), Varvarovka (Krasnodar), Pavlovka (Krasnodar), Veselynivka (Oděsa), Sofintal (Oděsa), Alexandrovka (Krym), Simferopol, Čubovka, Tekos, Tešebs, Anastasievka (Krasnodarskij kraj) Související osoby: Hejduk Bedřich, Josef, Hejduk Jaroslav, Bedřich
Svědectví zločinů		Gulag Související osoby Vantuch Jaroslav, Alexandr Zatčen byl 11.12.1942 během vojenské služby v Rjazani, kde byl jako řidič motorového praporu. 12.1.1943 byl vojenským tribunálem posádky Rjazaň odsouzen k 10 letům v trestním pracovním táboře s omezením práv na 5 let. Propuštěn byl 09.8.1952. Rehabilitován v roce 1957.
Svědectví zločinů		Zločiny komunismu V zimě r. 1932 zasáhl Bohemku nebývalý hlad - holocaust, uspořádaný sovětskou vládou, který trval do léta 1933. Tehdy zemřelo 15 bratrů a sester. Z rodiny Pujmanových to byl Ludvík (Pavlovič) Pujman, který zemřel u pomníku Vl. Lenina v okresním městečku Vradijivka, kam odešel se slovy: „Půjdu k Leninovi, ať mě nakrmí“. - Alexandr Drbal Související archiválie .pdf Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků ročník II., číslo 2 Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi. Redakce (více informací) Rok: 1937 Zdroj: Archiv rodiny Chalupníkových Inventární číslo: IV014237 Související obce: Čechy, Mirotín, Zdolbunov, Moskva, Česká Alexandrovka, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Žirardov Související osoby: Přívratský Josef, Josef, Jersák Adolf, Štěpán, Ladra František, Ladra Vladimír, Ladrová Marie, Šrámková, Jersáková Julie, Zelinková, Hýbl Antonín, Jersáková Růžena, Brutarová, Hýblová Marie, Nývltová, Samek Štěpán, Kratochvíl Jaroslav, Krynský Dimitrij, Jan, Krynský Alexandr, Šiller František, Rudišová Tamara, Rudiš Leonid, Jersák Jaroslav, Meduna Klement, Jersáková Alžběta, Krynská Naděžda, Nykendajová, Strnad Filip, Tajmerová Perpetua, Škvorová Helena, Hartová Emilie, Urválková, Pujman (Pojman) Teofil, Josef, Kratochvíl Ludvík, Pavel, Kulhavá Emilie, Fridrich, Sivačuková Alexandra, Rejchrt Bedřich, Matějková Růžena Českoruské děti při příjezdu do Čech Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu... , Rok: 1923, Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků, Inventární číslo: IV014236, více informací Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu... (více informací) Rok: 1923 Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků Inventární číslo: IV014236 Související obce: Čechy, Mirotín, Zdolbunov, Moskva, Česká Alexandrovka, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Žirardov Související osoby: Přívratský Josef, Josef, Ladra František, Ladra Vladimír, Ladrová Marie, Šrámková, Jersáková Julie, Zelinková, Hýbl Antonín, Jersáková Růžena, Brutarová, Hejtmánek Jaroslav, Hýblová Marie, Nývltová, Zezula Antonín, Samek Štěpán, Kratochvíl Jaroslav, Krynský Dimitrij, Jan, Krynský Alexandr, Šiller František, Rudišová Tamara, Rudiš Leonid, Jersák Jaroslav, Meduna Klement, Jersáková Alžběta, Krynská Naděžda, Nykendajová, Samek Alexandr, Samek Josef, Samek Petr, Samek Antonín, Samek Stanislav, Samek Alexandr, Strnad Filip, Tajmerová Perpetua, Škvorová Helena, Hartová Emilie, Urválková, Pujman (Pojman) Teofil, Josef, Kratochvíl Ludvík, Pavel, Kulhavá Emilie, Fridrich, Sivačuková Alexandra, Rejchrt Bedřich, Matějková Růžena Související osoby Jančík František, František František Jančík (1872–1937) Pujman (Pojman) Václav, Matěj Zatčen roku 1930, 4 měsíce byl v gulagu v Permu na Urale a potom v okolí Moskvy, kde pět let kácel stromy. Potom byl propuštěn a vrátil se do Bohemky. Roku 1949 byl povolán na rok do pracovní armády (trudarmii). ? Emilie, Pujmanová, Andršová Z dopisu Emile Pujmanové br. R. Šedému ze dne 22.4.1933 (archiv synodní rady ČCE) „Pane faráři, prosíme, neodkládejte naší prosbu ani na chvilku, neboť smrť hladem jest hrozná. Viděli jsme zde, jak již dva zemřeli hladem, hoši Kulhavých. Byli opuchlí, až se blýskali a opuchlých je u nás velice mnoho. ... Snad nás znáte. Já jsem Václava Půjmana nevěsta, máme dvě děti, Aničku a Adolfka. Anička jest tříletá a hošík sedmiměsíční a můj muž Ludvík sedí zavřený v „dopru“ [ve vězení]. Už neumí ani chodit, musí ho zdvihat a já jsem s dětmi sama doma. Děti pláčou, chtějí jíst a není jim do úst co dát. Komu ještě dojí kravička, tak nám trochu toho mléka dá. Ale co je to všechno platné. Takových, jako jsme my, jest u nás mnoho, skoro polovička nemá ani stodolu, ani komoru, ani kde by hlavu sklonili. Jsme jenom jako ptáci, pořád přeletujeme z chaty do chaty a svého nic, ani tu lžíci nemáme, poněvadž nám všecko sebrali a z chat povyháněli, tak že nezbývá nic jiného než umřít hlady. Pantáta jest vypovězen na pět let a panímáma jest jako já honěna z místa na místo a můj otec jest také již pět měsíců ve vězení. U nás mnozí dostávají z Čech pomoc a já věřím, že moje prosba nebude oslyšena, ale vyslyšena. Když budete něco posílati, adresujte na Josefa Rejchrta. Kdyby jste to adresovali na nás, tak by nám to vláda nedala, poněvadž nás počítají jako „pomeščíků“, jsme zavření, ti poslední. Pošlete něco také Bedřichu Rejchrtovi, také jest zavřený, sedí v Oděse již 6 měsíc, i Saša Sivačuková a stejně s ním i všichni, co byli v Čechách. Velice strašně vypadají, někteří již složili svoje kosti v „dopru“ navždy, odešli na věčný „dopr“, odkud není návratu“. Pujman Ludvík, Václav Z dopisu Emile Pujmanové br. R. Šedému ze dne 22.4.1933 (archiv synodní rady ČCE) „Pane faráři, prosíme, neodkládejte naší prosbu ani na chvilku, neboť smrť hladem jest hrozná. Viděli jsme zde, jak již dva zemřeli hladem, hoši Kulhavých. Byli opuchlí, až se blýskali a opuchlých je u nás velice mnoho. ... Snad nás znáte. Já jsem Václava Půjmana nevěsta, máme dvě děti, Aničku a Adolfka. Anička jest tříletá a hošík sedmiměsíční a můj muž Ludvík sedí zavřený v „dopru“ [ve vězení]. Už neumí ani chodit, musí ho zdvihat a já jsem s dětmi sama doma. Děti pláčou, chtějí jíst a není jim do úst co dát. Komu ještě dojí kravička, tak nám trochu toho mléka dá. Ale co je to všechno platné. Takových, jako jsme my, jest u nás mnoho, skoro polovička nemá ani stodolu, ani komoru, ani kde by hlavu sklonili. Jsme jenom jako ptáci, pořád přeletujeme z chaty do chaty a svého nic, ani tu lžíci nemáme, poněvadž nám všecko sebrali a z chat povyháněli, tak že nezbývá nic jiného než umřít hlady. Pantáta jest vypovězen na pět let a panímáma jest jako já honěna z místa na místo a můj otec jest také již pět měsíců ve vězení. U nás mnozí dostávají z Čech pomoc a já věřím, že moje prosba nebude oslyšena, ale vyslyšena. Když budete něco posílati, adresujte na Josefa Rejchrta. Kdyby jste to adresovali na nás, tak by nám to vláda nedala, poněvadž nás počítají jako „pomeščíků“, jsme zavření, ti poslední. Pošlete něco také Bedřichu Rejchrtovi, také jest zavřený, sedí v Oděse již 6 měsíc, i Saša Sivačuková a stejně s ním i všichni, co byli v Čechách. Velice strašně vypadají, někteří již složili svoje kosti v „dopru“ navždy, odešli na věčný „dopr“, odkud není návratu“. Pujman Vilém Zatčen roku 1932, strávil půl roku ve vězení v Oděse, načež byl podmínečně propuštěn pro nedostatek důkazů. Roku 1938 byl znovu odvlečen a vrátil se až po roce 1945. Sivačuková Alexandra Zatčena, uvězněna a odsouzena do gulagu. Kratochvíl Vilém Byl zatčen 7.12.1937, odsouzen trojkou UNKVD Doněcké oblasti k trestu smrti a 28.1.1938 zastřelen v Doněcku. Rehabilitován v roce 1989.
Osobní archiválie		Fotografie (zejména osob) Související archiválie Českoruské děti při příjezdu do Čech Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu... , Rok: 1923, Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků, Inventární číslo: IV014236, více informací Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu... (více informací) Rok: 1923 Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků Inventární číslo: IV014236 Související obce: Čechy, Mirotín, Zdolbunov, Moskva, Česká Alexandrovka, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Žirardov Související osoby: Přívratský Josef, Josef, Ladra František, Ladra Vladimír, Ladrová Marie, Šrámková, Jersáková Julie, Zelinková, Hýbl Antonín, Jersáková Růžena, Brutarová, Hejtmánek Jaroslav, Hýblová Marie, Nývltová, Zezula Antonín, Samek Štěpán, Kratochvíl Jaroslav, Krynský Dimitrij, Jan, Krynský Alexandr, Šiller František, Rudišová Tamara, Rudiš Leonid, Jersák Jaroslav, Meduna Klement, Jersáková Alžběta, Krynská Naděžda, Nykendajová, Samek Alexandr, Samek Josef, Samek Petr, Samek Antonín, Samek Stanislav, Samek Alexandr, Strnad Filip, Tajmerová Perpetua, Škvorová Helena, Hartová Emilie, Urválková, Pujman (Pojman) Teofil, Josef, Kratochvíl Ludvík, Pavel, Kulhavá Emilie, Fridrich, Sivačuková Alexandra, Rejchrt Bedřich, Matějková Růžena
Osobní archiválie		Osobnosti historie Související archiválie .pdf Stručný životopis na svět přišel 4. prosince 1947 v Oděse jako potomek Drbalů z Prahy-Dejvic, kteří z ekonomických důvodů odešli z vlasti v 60. letech 19. století (více informací) Rok: 2020 Zdroj: Český dialog Inventární číslo: IV007875 Související osoby: Drbal Alexandr
Archiválie		S touto obcí souvisí celkem 7 archiválií
Rodáci		Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války Horta Bedřich, Bedřich (2) (* 25. 2. 1910, † 13. 4. 1993) Horta Ludvík, Fridrich (* 1900, † 2. 10. 1960) Horta Ludvík, Fridrich (* 26. 7. 1924, † 26. 7. 1977) Horta Vilém, Fridrich (* 19. 12. 1912, † 23. 8. 1975) Jelínek Josef, Ferdinand (* 28. 4. 1926) Kuchynka Antonín, Josef (* 30. 9. 1916) Rejchrt Karel, Ludvík (* 1921) Rejchrt Ludvík, Karel (* 28. 2. 1919, † 24. 2. 2003) Rejchrt Václav, Vilém (* 20. 3. 1908, † 1975) Suchánek Klement (1) (* 11. 2. 1914, † 15. 1. 1945) Ostatní ? Emilie, Hartová (* 24. 2. 1904, † 30. 4. 1979) Andrš Josef, Ignác (* 19. 9. 1880, † 29. 6. 1942) Kratochvíl Ludvík, Pavel (2) (* 6. 9. 1909, † 23. 1. 1975) Kratochvíl Vilém (* 1908, † 28. 1. 1938) Pujman Ludvík, Václav (* 1910, † 1933) Pujmanová (Pojmanová) Julie, Vilém, Hortová (1) (* 15. 11. 1911, † 10. 4. 1984) Suchánek Jaroslav, Antonín (9) (* 17. 12. 1911, † 6. 6. 1991) Švejdar Bedřich (1) (* 10. 5. 1896, † 1983) Vantuch Jaroslav, Alexandr (* 1916) Zatřepálková Libuše, Josef, Svobodová (* 5. 1. 1912, † 23. 9. 1976) Zatřepálková Ludmila, Josef (* 22. 10. 1910, † 24. 9. 1991)
Vážení občané		Legionáři 1. sv. války Pujman (Pojman) Pavel, Matěj (* 1880, † 1933) Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války Drahoš Josef, Ignác (* 30. 11. 1915, † 29. 4. 1997) Jandura Stanislav, Josef (* 6. 5. 1902, † 1951) Kratochvíl Karel (* 1921, † 1941) Kučera Vladislav, Julián (* 25. 6. 1925, † 12. 10. 1999) Rejchrt Adolf, Vilém (* 29. 6. 1914, † 6. 2. 1984) Ostatní ? Emilie, Pujmanová, Andršová (* 1914) ? Žofie, Jančíková ? Žofie, Mikuláš, Matějková (* 1890) Andrš Ignác (* 1844, † před 1910) Andrš Jaroslav, Josef (* 16. 12. 1936, † 20. 2. 1956) Andrš Karel, Teofil (* 1914) Drbal Alexandr (6) (* 4. 12. 1947) Hatulková Libuše, Hortová (* 1883, † 1969) Hort Fridrich, Fridrich (* 1872, † 1934) Hort Fridrich, Karel Hort Vilém (* 18. 9. 1927, † 3. 2. 1997) Jančík Emil Jančík František, František (* 7. 2. 1872, † 13. 12. 1937) Jelínek Samuel, Fridrich Kučera Alexandr, Jan (* 1926, † 1981) Kučerová Marie, Drbalová (* 1894, † 1972) Matějka Bohumil, Vilém (* 25. 3. 1893, † 1936) Matějka Jan, Matěj (* 1925) Matějka Josef, Matěj (* 1923) Matějka Matěj, Pavel (* 1. 12. 1888) Matějka Rudolf, Matěj Matějka Vilém, Matěj (* 1910) Pujman (Pojman) Fridrich, Matěj († 1933) Pujman (Pojman) Ludvík, Josef (* 1895, † 1974) Pujman (Pojman) Václav, Matěj (* 9. 4. 1878, † 1. 4. 1952) Pujman Adolf, Ludvík (* 20. 9. 1931, † 28. 3. 1995) Pujman Vilém (* 1896, † 1967) Rejchrt Bedřich (2) Rejchrt Karel, Vilém (* 25. 9. 1894, † 1972) Sivačuková Alexandra (2) (* 1912) Zlatník František (* 1868, † 1933) Zlatník Václav, František (* 23. 6. 1923, † 29. 9. 1989)
Místo usídlení		Ostatní Hrnčíř Alois, Libor (* 19. 5. 1893)