Obce na Volyni
Bohemka

Bohemku založili v srpnu roku 1905 potomci českých pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelówa v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš (*1844, †?), Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (*1867, †1957), Pavel Poláček (*1879, †1957) a František Zlatník (*1868, †1933) s rodinami. Později, v roce 1912, Češi z Bohemky založili další vesnici – Veselynivku.

Všude na Ukrajině, kde sídlili krajané, úrodná půda a jejich pracovitost přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Tak to bylo i v Bohemce. Proto za peníze jednotlivých hospodářů, sboru nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do r. 1927), mlýn (1941, existoval do roku 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (1967–1987), nová škola (1972), plynovod (1994–1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna, posvěcená 20. října 1996), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před 2. světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).

Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. československého odboje. Za 1. světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České družině a československých legiích bojovali starodružiník František Andrle (1892, †1972) a vojíni Karel Rejchrt (*1894, †1972) a Pavel Pujman (*1880, †1933). Za 2. světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě - 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí: 4 války (rusko-japonská, 1.světová, občanská a 2.světová), několik okupací, únorovou revoluci roku 1917, říjnový převrat roku 1917, 4 hladomory (1921–1922, 1928, 1932–1933, 1947–1948), perzekuce (1927–1951), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (1922–1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku uměle vyvolaného hladu v letech 1932–1933 zemřelo 15 krajanů, perzekuci podlehlo kolem 40 krajanů a ve 2. světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V roce 1967 byl odhalen v obci pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům a roce 1990 pomník prvním obyvatelům Bohemky.

Od roku 1962 v obci působí český pěvecký folklórní soubor Bohemské frajerky (v letech 1962–1995 Niva a Bohemka) a od roku 1990 také český krajanský spolek Bohemka (v letech 1990–2005 Čeští bratři). Prvním předsedou spolku byl Ing. Josef Hart (ukrajinsky Йозеф Гарт). V letech 2005-2021 byla předsedkyní spolku Olga Andršová (ukrajinsky Ольга Андрш) a od 16. ledna 2021 je předsedkyní spolku Helena Hartová (ukrajinsky Олена Гарт). Nově zvolený předseda/předsedkyně spolku se pak automaticky stává členem České národní rady Ukrajiny.

Podíl čs. obyvatelstva		100%
Újezd		Nikolajevská oblast
Mapová síť		Ukázat na mapě
Rok založení		1905
Historická místa		A.Drbal- ČS hroby,pomníky,desky Hroby starodružiníka Františka Andrleho (1892, †1972) a legionáře Karla Rejchrta (1894, †1972) na vesnickém hřbitově. Pomník československým vojákům a rudoarmějcům padlým ve druhé světové válce (odhalen na podzim r. 1967; projekt Růžena Platonovičová-Kulhavá). Pomník prvním obyvatelům Bohemky (projekt A. Drbal, realizace Karel Petrák). Odhalen 22. 9. 1990. Pamětní deska 13 obětem hladomoru 1932–1933. Odhalena v lednu 2008. Husův kámen (koncepce a realizace Miloslav Jančík). Odhalen 12. 9. 2015 na počest 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Související archiválie .pdf Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině. Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině. (existující, zničené a ztracené) Sebral a uspořádal Ing. Alexandr Drbal Rok: 2020 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV007876 Související obce: Boratín, Dolinka, Dubno, Hlinsk, Kupičov, Malá Zubovščina, Malín Č., Malinovka, Michalovka, Mirotín, Nikolajevka , Holendry, Olšanka (Žitomír), Ovruč, Rovno, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Vilhemovka, Volkov, Vyšehrad, Žitomir, Kyjev, Charkov Související osoby: Drbal Alexandr
Kulturní stavby		Škola Jako čeští učitele vyučovali v Bohemce Vilém Rejchrt, František Dostál (1876, †1956), Emil Drobný, Václav Pujman, Alois Hrnčíř (1899, †1965), vojenský zajatec a bývalý voják c. a k. rakousko-uherské armády, Alexandra Sivačuková (1912, †60.léta XX.st.), rodačka z Čechovky Podolské gubernie, Emilie Kulhavá, František Modeříč (1909, †1977), rodák z Marjatyna Žytomyrské oblasti, a Josef (1916, †1997) a Olga Drahošovi z Malynivky Žytomyrské oblasti. Od 10.9.1991 vyučovala češtinu Olga Andršová a Anna Dončenková. Související archiválie .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti* Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev)
Kulturní stavby		Škola (česká matice školská) Související archiválie .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev)
Spolky		Družstvo úvěrové, konzumní, hospodářské V letech 1905-1930 existovalo v Bohemce soukromé zemědělství. Za kolektivizace v r. 1930 vzniklo družstvo Červonyj prapor (r. 1976 po reorganizaci bylo přeneseno sídlo družstva do sousední Dobrožanivky). Jako předsedové družstva působili Josef Matějka (1885?, †1931), Josef Rejchrt (1860, †1937), Pavel Poláček, Ludvík Žornorovič, Alexandr Martynov, Václav Rejchrt (1908, †1975), Fridrich Andrš (1898, †1965), Vilém Jančík (1912, †1980), Ludvík Rejchrt, Vilém Andrš (1927, †1967), Vladimír Vabík (*1923, †1986), Petro Bunjakov, Valerij Timanovs'kyj, Ivan Bachmač a Vasyľ Uštan. V r. 1988 vzniklo nové družstvo Myr se sídlem v Bohemce. Jako předsedové tam působili Ivan Burdejnyj a Ing. Josef Hart. V únoru 2000 na základě družstva vznikla společnost s ručením omezeným Myr, jejímž ředitelem se stal Ing. Josef Hart.
		Společenské akce v současnosti Související archiválie Na Pražském Hradě s krajany Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky, Rok: 2010, Zdroj: Drbal Alexandr, Inventární číslo: IV004942 Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky Rok: 2010 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV004942 Související osoby: Hofman Jiří, Vladimír
		Svaz Čechů z Volyně Související archiválie Na Pražském Hradě s krajany Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky, Rok: 2010, Zdroj: Drbal Alexandr, Inventární číslo: IV004942 Jiří Hofman na Pražském hradě 9.9.2010 s krajany z - Bohemky Rok: 2010 Zdroj: Drbal Alexandr Inventární číslo: IV004942 Související osoby: Hofman Jiří, Vladimír
Časopis, kniha, článek		Publikace, Kniha,Článek Související archiválie .pdf O našich krajanech v slovanských zemích a o slovanské vzájemnosti Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1937 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013240 Související obce: Antonovka, Bocánovka, Boratín, Buršovka, Dědova Hora, Dembrovka, Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Holoveň Č., Huta Marjatin, Chomout, Ivanoviče Č., Jadvinin, Jezírko, Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kužel Č., Kvasilov, Luck, Malín Č., Malinovka, Malovaná, Mežiliska -y, Mirohošť, Moldava II, Moskovština, Mstěšín-Ládovka, Nikolajevka, Niva Hubínská, Noviny Č., Novostavce, Okolek, Olšanka (Žitomír), Omelanština, Ozerany (Dubno), Ozerany (Luck), Plechov -á, Romanov, Rovno, Selenčina, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stromovka, Újezdce, Ulbárov, Volkov, Vysoko Č., Vyšehrad, Zálesí (Ostroh), Závidov, Zubovščina, Kyjev, Čechohrad, Alexandrovka (Krym), Marjanovka (Kyjev) .pdf Krajané v SSSR - článek z roku 1936 Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým Rok: 1936 Zdroj: Vojenský historický ústav Praha Inventární číslo: IV013239 Související obce: Alexejevka, Antonovka, Boratín, Dědova Hora, Holoveň Č., Huta Marjatin, Ivanoviče Č., Ivanoviči, Jadvinin, Korosteň, Krošna Č., Kužel Č., Malin, Malinovka, Marjatin, Mežiliska -y, Nikolajevka , Holendry, Okolek, Olšanka (Žitomír), Plechov -á, Romanovka, Selenčina, Slavkoviče, Sosnovka, Šepetovka, Veliký Horbaši, Vinohrady, Vysoko Č., Vyšehrad, Zdolbunov, Zubovščina, Žitomir, Kyjev, Čechohrad, Zelów, Holuboje (Novohrad), Borodinovka, Puchov, Pulyny, Oděsa, Metodějovka (Krasnodar), Kirillovka (Krasnodar), Vladimirovka (Krasnodar), Borisovka (Krasnodar), Chlebovka (Krasnodar), Varvarovka (Krasnodar), Pavlovka (Krasnodar), Veselynivka (Oděsa), Sofintal (Oděsa), Alexandrovka (Krym), Simferopol, Čubovka, Tekos, Tešebs, Anastasievka (Krasnodarskij kraj) Související osoby: Hejduk Bedřich, Josef, Hejduk Jaroslav, Bedřich
Svědectví zločinů		Zločiny komunismu Související osoby Pujman Václav, Matěj Zatčen roku 1930, 4 měsíce byl v gulagu v Permu na Urale a potom v okolí Moskvy, kde pět let kácel stromy. Potom byl propuštěn a vrátil se do Bohemky. Roku 1949 byl povolán na rok do pracovní armády (trudarmii). ? Emilie, Pujmanová, Andršová Z dopisu Emile Pujmanové br. R. Šedému ze dne 22.4.1933 (archiv synodní rady ČCE) „Pane faráři, prosíme, neodkládejte naší prosbu ani na chvilku, neboť smrť hladem jest hrozná. Viděli jsme zde, jak již dva zemřeli hladem, hoši Kulhavých. Byli opuchlí, až se blýskali a opuchlých je u nás velice mnoho. ... Snad nás znáte. Já jsem Václava Půjmana nevěsta, máme dvě děti, Aničku a Adolfka. Anička jest tříletá a hošík sedmiměsíční a můj muž Ludvík sedí zavřený v „dopru“ [ve vězení]. Už neumí ani chodit, musí ho zdvihat a já jsem s dětmi sama doma. Děti pláčou, chtějí jíst a není jim do úst co dát. Komu ještě dojí kravička, tak nám trochu toho mléka dá. Ale co je to všechno platné. Takových, jako jsme my, jest u nás mnoho, skoro polovička nemá ani stodolu, ani komoru, ani kde by hlavu sklonili. Jsme jenom jako ptáci, pořád přeletujeme z chaty do chaty a svého nic, ani tu lžíci nemáme, poněvadž nám všecko sebrali a z chat povyháněli, tak že nezbývá nic jiného než umřít hlady. Pantáta jest vypovězen na pět let a panímáma jest jako já honěna z místa na místo a můj otec jest také již pět měsíců ve vězení. U nás mnozí dostávají z Čech pomoc a já věřím, že moje prosba nebude oslyšena, ale vyslyšena. Když budete něco posílati, adresujte na Josefa Rejchrta. Kdyby jste to adresovali na nás, tak by nám to vláda nedala, poněvadž nás počítají jako „pomeščíků“, jsme zavření, ti poslední. Pošlete něco také Bedřichu Rejchrtovi, také jest zavřený, sedí v Oděse již 6 měsíc, i Saša Sivačuková a stejně s ním i všichni, co byli v Čechách. Velice strašně vypadají, někteří již složili svoje kosti v „dopru“ navždy, odešli na věčný „dopr“, odkud není návratu“. Pujman Ludvík, Václav Z dopisu Emile Pujmanové br. R. Šedému ze dne 22.4.1933 (archiv synodní rady ČCE) „Pane faráři, prosíme, neodkládejte naší prosbu ani na chvilku, neboť smrť hladem jest hrozná. Viděli jsme zde, jak již dva zemřeli hladem, hoši Kulhavých. Byli opuchlí, až se blýskali a opuchlých je u nás velice mnoho. ... Snad nás znáte. Já jsem Václava Půjmana nevěsta, máme dvě děti, Aničku a Adolfka. Anička jest tříletá a hošík sedmiměsíční a můj muž Ludvík sedí zavřený v „dopru“ [ve vězení]. Už neumí ani chodit, musí ho zdvihat a já jsem s dětmi sama doma. Děti pláčou, chtějí jíst a není jim do úst co dát. Komu ještě dojí kravička, tak nám trochu toho mléka dá. Ale co je to všechno platné. Takových, jako jsme my, jest u nás mnoho, skoro polovička nemá ani stodolu, ani komoru, ani kde by hlavu sklonili. Jsme jenom jako ptáci, pořád přeletujeme z chaty do chaty a svého nic, ani tu lžíci nemáme, poněvadž nám všecko sebrali a z chat povyháněli, tak že nezbývá nic jiného než umřít hlady. Pantáta jest vypovězen na pět let a panímáma jest jako já honěna z místa na místo a můj otec jest také již pět měsíců ve vězení. U nás mnozí dostávají z Čech pomoc a já věřím, že moje prosba nebude oslyšena, ale vyslyšena. Když budete něco posílati, adresujte na Josefa Rejchrta. Kdyby jste to adresovali na nás, tak by nám to vláda nedala, poněvadž nás počítají jako „pomeščíků“, jsme zavření, ti poslední. Pošlete něco také Bedřichu Rejchrtovi, také jest zavřený, sedí v Oděse již 6 měsíc, i Saša Sivačuková a stejně s ním i všichni, co byli v Čechách. Velice strašně vypadají, někteří již složili svoje kosti v „dopru“ navždy, odešli na věčný „dopr“, odkud není návratu“. Pujman Vilém Zatčen roku 1932, strávil půl roku ve vězení v Oděse, načež byl podmínečně propuštěn pro nedostatek důkazů. Roku 1938 byl znovu odvlečen a vrátil se až po roce 1945.
Osobní archiválie		Osobnosti historie Související archiválie .pdf Stručný životopis na svět přišel 4. prosince 1947 v Oděse jako potomek Drbalů z Prahy-Dejvic, kteří z ekonomických důvodů odešli z vlasti v 60. letech 19. století (více informací) Rok: 2020 Zdroj: Český dialog Inventární číslo: IV007875 Související osoby: Drbal Alexandr
Archiválie		S touto obcí souvisí celkem 5 archiválií
Rodáci		Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války Jelínek Josef, Ferdinand (* 28. 4. 1926) Kuchynka Antonín, Josef (* 30. 9. 1916) Reichrt (Rejchrt) Ludvík (* 28. 2. 1919) Rejchrt Václav (* 20. 3. 1908) Suchánek Klement (1) (* 11. 2. 1914, † 15. 1. 1945) Ostatní ? Emilie, Hartová (* 24. 2. 1904, † 30. 4. 1979) Horta Bedřich, Bedřich (2) (* 25. 2. 1910, † 13. 4. 1993) Pujman Ludvík, Václav (* 1910, † 1933) Pujmanová Julie, Vilém, Hortová (1) (* 15. 11. 1911, † 10. 4. 1984) Suchánek Jaroslav, Antonín (9) (* 17. 12. 1911, † 6. 6. 1991) Švejdar Bedřich (1) (* 10. 5. 1896, † 1983) Zatřepálková Libuše, Josef, Svobodová (* 5. 1. 1912, † 23. 9. 1976) Zatřepálková Ludmila, Josef (* 22. 10. 1910, † 24. 9. 1991)
Vážení občané		Legionáři 1. sv. války Pujman Pavel, Matěj (* 1880, † 1933) Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války Kratochvíl Karel (* 1921, † 1941) Ostatní ? Emilie, Pujmanová, Andršová (* 1914) ? Žofie, Jančíková ? Žofie, Mikuláš, Matějková (* 1890) Andrš Karel, Teofil (* 1914) Drbal Alexandr (6) (* 4. 12. 1947) Jančík Emil Jančík František (* 7. 2. 1872, † 13. 12. 1937) Matějka Bohumil, Vilém (* 25. 3. 1893, † 1936) Matějka Jan, Matěj (* 1925) Matějka Josef, Matěj (* 1923) Matějka Matěj, Pavel (* 1. 12. 1888) Matějka Rudolf, Matěj Matějka Vilém, Matěj (* 1910) Pujman (Pojman) Ludvík, Josef (* 1895, † 1974) Pujman Adolf, Ludvík (* 20. 9. 1931, † 28. 3. 1995) Pujman Fridrich, Matěj († 1933) Pujman Václav, Matěj (* 1878, † 1. 4. 1952) Pujman Vilém (* 1896, † 1967) Zlatník František (* 1868, † 1933)