Obce na Volyni
Kužel Č.

Osídlenci z českomoravské vysočiny koupili šlechtický dvůr ve vesnici Holuboviči od polského pána Šklareviče. Otci rodin prvních osadníků byli - Josef Tomšů, František Plucar, Josef Lojka, František Šeda, Josef Kudrna, Tomáš Bártů, Jan Kučera a Matěj Kovář.

Osm rodin se usídlilo na panském dvoře, kde si rozdělili obytné místnosti a hospodařili společně do roku 1875. Toho roku dostali od banky informaci, že panství je zadlužené polskému šlechtici Kulšinskému a že každý musí znovu zaplatit. Pokud nebude dluh vyrovnán do tří měsíců, musí osadníci panství opustit. Nebylo z čeho dluh zaplatit, Kulšinskému se však Čechů zželelo a nabídl jim neprodané pozemky o šest kilometrů dál, u Starého Kuželu.

Tak na místě hustých lesů s obrovskými stromy a rozsáhlou bažinou vznikl Nový Kužel. Přestěhovali se na podzim 1875 a první, naštěstí mírnou, zimu strávili v zemljankách. Na jaře začali stavět domy a na podzim se již do nových příbytků mohli nastěhovat. Jejich řady rozšířili noví příchozí - rodiny Dejmka, Přibyla a Sokola. Pak Petra Borůvky, Cyrila Hajného, Jana Hajného, Karla Hajného, Josefa Pospíšila a Josefa Ozoma. V prvních letech jim život ztrpčovali vlci a lišky, jejichž drzost neznala mezí, co mohli, roztrhali. Řada lidí onemocněla díky hojným komárům malárií.

 

Podíl čs. obyvatelstva 50%
Újezd Ovruč
Mapová síť 2B26 Ukázat na mapě
Rok založení 1870
Max. počet čs. obyvatelstva 80 v l. 1887–1914
Kulturní stavby
Škola

Zpočátku se děti osadníků učily doma či docházely do ukarjinské vesnice Rubežovka, vzdálené 3 kilometry. Učitelem byl krátce Václav Tomšů a pak ukrajinec Kudrický. V čase revolučních bouří škola uzavřena a pak se vyučovala v domácnosti Karla Šedy. Učiteli byl Horák a Jaroslav Živnůstka. Vyučovalo se rusky, ukrajinsky a časem i česky. 5. září 1923 občané odsouhlasili vybudování české školy, která byla slavnostně otevřená 5. srpna 1925. Prvními učiteli byl Jaroslav kříž a Jan Horák. Škola se stala kultruním střediskem - hrála se zde dětská představení, divadla a pořádaly plesy. Roku 1938 byla výuka češtiny zakázána a učilo se jen ukrajinsky.

Průmyslové stavby a hospodářství
Chmelařství
Spolky
Knihovna
Popisy obcí pamětníky
Dotazník 1992 - 1993

Související archiválie

.pdf
195-anketní lístek-Lída Šedová-Slavkoviče-Kužel Český

(více informací)

Rok: 1993
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001935
Související obce: Slavkoviče

.pdf
165- Huta,Marjatin

(více informací)

Rok: 1992
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001444
Související obce: Huta Marjatin

.pdf
546 - anketní lístek - Milada Alexejevová a Lemáková - Marjatín - Mezirisky - Ku

Obsahuje přibližnou mapku českých obcí v nejzažším cípu volyňské gubernie okres Bazar

(více informací)

Rok: 1993
Zdroj: NA, fond Hofman Jiří, Ing., nezpracováno, karton 9, dotazníky k Historické mapě
Inventární číslo: IV001082
Související obce: Bazar, Holuboviči, Huta Marjatin, Karpilovka, Marjatin, Rudňa Bazarská, Slavkoviče

Kronika obce
Mapa, plán nebo seznam obyvatel obce
Svědectví zločinů
Zločiny komunismu
Archiválie S touto obcí souvisí celkem 4 archiválie
Rodáci

Legionáři 1. sv. války

Hajný Tomáš, Foma (* 1895)

Ostatní

Šedová Marie, Lisowská (Lesovská) (* 14. 12. 1904)
Tomša Stanislav, František (1) (* 7. 5. 1912, † 15. 2. 1992)

Vážení občané

Legionáři 1. sv. války

Kříž Jaroslav (* 29. 12. 1890)

Ostatní

? Libuše, Tomešová (* 14. 1. 1902)
Balcarová Kateřina, Antonín, Tomšová (* 15. 10. 1881, † 10. 2. 1958)
Hajná Helena, Kozakevičová
Křivánková Marie, František, Tomšů (1) (* 1858, † 1910)
Tomeš Jan (* 25. 5. 1884)
Tomša Anatol, Stanislav (* 11. 10. 1943, † 29. 10. 2008)
Tomša František, František (2) (* 18. 12. 1881, † 2. 2. 1968)
Tomšů František, Josef (* 22. 7. 1848, † 1916)
Tomšů Václav, František (8) (* 10. 9. 1887, † 16. 3. 1962)
Zálešáková Helena, Antonín, Tomšů (8) (* 5. 5. 1896, † 10. 2. 1958)

Místo usídlení

Ostatní

Hajný Cyril