Obce na Volyni
Simferopol

Kdysi patřil do Tauridské gubernie a  česká menšina zde byla již od počátku kolonizace. První osadníci, sestávající povětšinou z řemeslníků, se zde usadili ihned po příchodu na Krym. Větší část předků dnešních obyvatel přicházela ovšem postupně z českých vesnic poloostrova a z Čechohradu z Melitopolské oblasti. Postupně nabyla ve 20. letech 20. století počtu 183 rodin s 655 dušemi. Kromě osadníků, kteří tu měli stálé bydliště, tu před I. světovou válkou působilo i několik podnikatelů a filiálek českých firem (české podniky, banky a podnikatelé působili především v Kyjevě, Moskvě a v Oděse). Češi zde pracovali jako učitelé na gymnáziích, byli majiteli zahradnictví, činžovních domů, nájemci hotelů, byli pivovarskými sládky a uznávanými hudebníky. Dnes podle různých zpráv od místních činovníků krajanského spolku lze počet lidí s českými kořeny jen těžko určit, pohybuje se mezi čísly 250 až 600. Pravdě bude asi blíže spodní hranice. Na celém Krymu se k českým kořenům v roce 1989 přihlásilo 1020 lidí. Problém tkví především v tom, že málokdo již umí česky, v podstatě nikdo z mladých, ani starých nepochází z čistě českých poměrů a nezanedbatelná je i roztříštěnost osídlení v městském prostředí. Česká menšina nikdy nevytvořila kompaktní sídelní celek sdružený na vymezeném teritoriu. Obstojně češtinu, jako dorozumívací jazyk, ovládá jen málokdo i z té nejstarší generace. - Havránek Pavel; Brno 2004; Vystěhovalectví z českých zemí do oblastí Krymu, jižní Ukrajiny a Besarábie (magisterská diplomová práce)

Podíl čs. obyvatelstva 25%
Újezd Rusko (mimo Volyně)
Mapová síť Ukázat na mapě
Časopis, kniha, článek
Časopis- Čechoslovan

Související archiválie

.pdf
Vyprávění o Simferopolu - 1911

Rok: 1911
Zdroj: Čechoslovan
Inventární číslo: IV010188
Publikace, Kniha,Článek

Související archiválie

.pdf
Krajané v SSSR - článek z roku 1936

Krajan - list venovaný zaujmom československého zahraničia a otázkam vysťahovaleckým

Rok: 1936
Zdroj: Vojenský historický ústav Praha
Inventární číslo: IV013239
Související obce: Alexejevka, Antonovka, Boratín, Dědova Hora, Holoveň Č., Huta Marjatin, Ivanoviče Č., Ivanoviči, Jadvinin, Korosteň, Krošna Č., Kužel Č., Malin, Malinovka, Marjatin, Mežiliska -y, Nikolajevka , Holendry, Okolek, Olšanka (Žitomír), Plechov -á, Romanovka, Selenčina, Slavkoviče, Sosnovka, Šepetovka, Veliký Horbaši, Vinohrady, Vysoko Č., Vyšehrad, Zdolbunov, Zubovščina, Žitomir, Kyjev, Čechohrad, Bohemka, Zelów, Holuboje (Novohrad), Borodinovka, Puchov, Pulyny, Oděsa, Metodějovka (Krasnodar), Kirillovka (Krasnodar), Vladimirovka (Krasnodar), Borisovka (Krasnodar), Chlebovka (Krasnodar), Varvarovka (Krasnodar), Pavlovka (Krasnodar), Veselynivka (Oděsa), Sofintal (Oděsa), Alexandrovka (Krym), Čubovka, Tekos, Tešebs, Anastasievka (Krasnodarskij kraj)
Související osoby: Hejduk Bedřich, Josef, Hejduk Jaroslav, Bedřich

Popisy obcí pamětníky
Řemeslník, živnostník, podnikatel

Související archiválie

.pdf
Vyprávění o Simferopolu - 1911

Rok: 1911
Zdroj: Čechoslovan
Inventární číslo: IV010188
Svědectví zločinů
Zločiny komunismu

Související osoby

  • Zikl (Zikal) Adolf

    Odsouzen na 10 let v rámci procesu s českými učiteli.

  • Zub Josef

    Odsouzen na 10 let v rámci procesu s českými učiteli. Propuštěn 2.01.1941.
Archiválie S touto obcí souvisí celkem 2 archiválie
Rodáci

Legionáři 1. sv. války

Balog Štěpán (* 4. 3. 1882)
Hanulík (Hanzlík) Jakub (* 1879)
Kostelecký Antonín, Kliment (* 1883)
Medek František (* 1882)
Smal František

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Mareš Petr (* 5. 12. 1905)
Šplíchal Štěpán (* 2. 12. 1908)
Zikal František (* 7. 12. 1899)

Ostatní

Zikl (Zikal) Adolf (* 1897)

Vážení občané

Legionáři 1. sv. války

Kusý František (* 1888)
Sopoušek Jan (* 6. 12. 1879)

Ostatní

Šamšula Karel, Rudolf (* 1895)
Zub Josef (* 1900)