Volyňští Češi

Švejdarová Ludmila, Bedřich, Vlková

Ludmila Vlková, za svobodna Švejdarová, se narodila 29. ledna 1926 ve volyňské české vesnici Boratín do rodiny Bedřicha a Marie Švejdarových. Vyrůstala se dvěma staršími bratry Miloslavem a Jiřím, ale ještě než dovršila pěti let, maminka zemřela. Děti pak jako své vlastní vychovávala otcova nová žena Emilie a do rodiny přibyla mladší sestra Marie. Živilo je velké hospodářství, otec byl starostou vesnice. Švejdarovi prožili v Boratíně několik režimů – polský, sovětský, německý a pak opět sovětský. Rodina přežila bombardování vesnice. V témže roce Ludmilini starší bratři dobrovolně narukovali do 1. československého armádního sboru generála Svobody, oba se dožili konce války, ale nesměli se z Československa vrátit zpět do Volyně. Ludmila se se svými bratry shledala až v roce 1947, kdy bylo volyňským Čechům díky mezinárodním dohodám povoleno přesídlení do Československa. V Čechách se Švejdarovi usadili v Hrušovanech, kde dostali statek, v roce 1949 se Ludmila provdala do nedaleké Chotiněvsi za Radomíra Vlka, též volyňského Čecha z Boratína. V roce 1958 pod nátlakem vstoupili do JZD, kde pak Ludmila ke své spokojenosti, že jí odpadly starosti, pracovala až do důchodu. Vlkovi měli čtyři syny, tři z nich již nežijí.