Rejstřík

+ Rozšířené vyhledávání
archiválie Související obce Související osoby Související ikony
Češi na Volyni -Základní informace
Přehledně a systematicky zpracovaná brožura pro zájemce o problematiku Volyňských čechů., Rok: 2007, Zdroj: Hofman Jiří, Inventární číslo: 008
Martinovka Hofman Jiří, Vladimír Publikace, Kniha,Článek více

Přehledně a systematicky zpracovaná brožura pro zájemce o problematiku Volyňských čechů.

Rok: 2007
Zdroj: Hofman Jiří
Inventární číslo: 008
Okolí obce Martinovka
Výřez z textu Kroniky obce Martinovka, Rok: 1994, Zdroj: Hofman Jiří, Inventární číslo: 008
Martinovka Hofman Jiří, Vladimír Mapa nebo plán obce více

Výřez z textu Kroniky obce Martinovka

Rok: 1994
Zdroj: Hofman Jiří
Inventární číslo: 008
Plán usedlostí obce
Usedlosti a jejich obyvatelé , Rok: 1948, Zdroj: Hofman Jiří, Inventární číslo: 009
Martinovka Hofman Jiří, Vladimír Mapa nebo plán obce více

Usedlosti a jejich obyvatelé 

Rok: 1948
Zdroj: Hofman Jiří
Inventární číslo: 009
planek obce
http://www.toman.estranky.cz/fotoalbum/volynsti-cesi/volynsti-cesi/#photo_61, Rok: 1941, Zdroj: Tomanovi
Selenčina Mapa nebo plán obce více

http://www.toman.estranky.cz/fotoalbum/volynsti-cesi/volynsti-cesi/#photo_61

Rok: 1941
Zdroj: Tomanovi
obyvatele a jejich domy 1920-1930
Rok: 2000, Zdroj: Toman
Selenčina Kronika obce
seznam obyvatel domů Martinovky
Rok: 1950, Zdroj: Hofman Jiří
Martinovka Hofman Jiří, Vladimír Mapa nebo plán obce
Kaple hřbitova Martinovky
Kaple hřbitova Martinovka 1920,zleva Božena Žarloková roz.Bačová a Ludmila Čajanová roz.Bačová. Nyní je kaple v rekonstrukci., Rok: 2000, Zdroj: Čajanová Ludmila
Martinovka Čajanová Ludmila Katolický kostel více

Kaple hřbitova Martinovka 1920,zleva Božena Žarloková roz.Bačová a Ludmila Čajanová roz.Bačová. Nyní je kaple v rekonstrukci.

Rok: 2000
Zdroj: Čajanová Ludmila
Kostel Hrušvice
HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová), Zdroj: Ludmila Čajanová
Hrušvice Katolický kostel více

HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová)

Zdroj: Ludmila Čajanová
Kaple Buderaž
BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa, Rok: 1905
Buderáž Katolický kostel více

BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa

Rok: 1905
hrob Bačovská
Hrob marie Báčové rozené Duškové  (1891-1925) na Martinovce, Rok: 2000   více informací
Martinovka Bačovská Ludmila Fotografie, příběh více

Hrob marie Báčové rozené Duškové  (1891-1925) na Martinovce

Rok: 2000
více informací