Volyňáci.cz

Rejstřík

Vyhledávání v popisu archiválií

Související obec

Související osoba

Zdroj

Historická místa

Kulturní stavby

Církevní stavby

Průmyslové stavby a hospodářství

Spolky

Časopis, kniha, článek

Popisy obcí pamětníky

Odbojová organizace Blaník

Volyňští Češi v armádách

Svědectví zločinů

Osobní archiválie

Audio,video záznamy

Statistiky portálu Volynaci.cz

Rok

Inventární číslo

+ Rozšířené vyhledávání

archiválie	Související obce	Související osoby
Krmeni psů Jaroslava Hofmanová rozená Janková manželka Jiřího Hofmana, Rok: 2011, Zdroj: Hofman Miroslav, Inventární číslo: IV000068		Janková Jaroslava, Josef, Hofmanová	více
Jaroslava Hofmanová rozená Janková manželka Jiřího Hofmana Rok: 2011 Zdroj: Hofman Miroslav Inventární číslo: IV000068
Josef a Anna Janková (rozená Stryová) Josef a Anna Jankovi 1987 na svém dvorku usedlosti v Hlubočanech, Rok: 1987, Zdroj: Hofman Miroslav, Inventární číslo: IV000059	Hlubočany	Janko Josef, Jan, Stryjová Anna, Josef, Janková	více
Josef a Anna Jankovi 1987 na svém dvorku usedlosti v Hlubočanech Rok: 1987 Zdroj: Hofman Miroslav Inventární číslo: IV000059
Příběh rodiny Josefa Janko Příběh napsal Jiří Hofman pro své vnuky. Od Martinovky přes reemigraci do obce Hlubočany (Vyškov), Rok: 2011, Zdroj: Hofman Jiří, Inventární číslo: IV000057	Hlubočany	Janko Josef, Jan, Stryjová Anna, Josef, Janková	více
Příběh napsal Jiří Hofman pro své vnuky. Od Martinovky přes reemigraci do obce Hlubočany (Vyškov) Rok: 2011 Zdroj: Hofman Jiří Inventární číslo: IV000057
Mapa organizační struktury Tato mapa měla pohnutou historii. Zpracoval ji na přelomu června a července v roce 1943 zástupce vedoucího Blaníku J. V. Rejzek. Předvedl ji při svém jednání s velitelem partyzánského svazku plk. Sydorem Kovpakem (za přítomnosti své sestry Marie Prymkové), sdělil mu údaje o úkolech a práci odbojové organizace Blaník s prosbou, aby o tom informoval své nadřízené a aby také tlumočil přání volyňských Čechů vstoupit do 1. čs. samostatné brigády v SSSR. Informace o Blaníku a přání volyňských Čechů do Moskvy došly., Rok: 1943, Zdroj: J.V. Rejzek, Inventární číslo: IV000055	Huleč, Chomout, Moskovština, Straklov Č.	Rejzek Josef, Vincenc	více
Tato mapa měla pohnutou historii. Zpracoval ji na přelomu června a července v roce 1943 zástupce vedoucího Blaníku J. V. Rejzek. Předvedl ji při svém jednání s velitelem partyzánského svazku plk. Sydorem Kovpakem (za přítomnosti své sestry Marie Prymkové), sdělil mu údaje o úkolech a práci odbojové organizace Blaník s prosbou, aby o tom informoval své nadřízené a aby také tlumočil přání volyňských Čechů vstoupit do 1. čs. samostatné brigády v SSSR. Informace o Blaníku a přání volyňských Čechů do Moskvy došly. Rok: 1943 Zdroj: J.V. Rejzek Inventární číslo: IV000055
Blaník seznam buněk a příběh mapy Seznam Buněk ilegální organizace Blaník a příběh nálezu mapy, Rok: 1943, Zdroj: J.V. Rejzek, Inventární číslo: IV000054	Huleč, Chomout, Moskovština, Straklov Č.	Rejzek Josef, Vincenc	více
Seznam Buněk ilegální organizace Blaník a příběh nálezu mapy Rok: 1943 Zdroj: J.V. Rejzek Inventární číslo: IV000054
Hrob Marie Bačovské roz. Duškové - datum odhadem Hrob Marie Bačovské roz. Duškové (1891-1925) na Martinovce, Rok: 1947, Inventární číslo: IV000048, více informací	Martinovka	Dušková Marie, Bačovská, Bačovská Anna, Leopold, Pavlínová, Bačovská Božena, Leopold, Bačová, Bačovská Marie, Leopold, Herblichová, Lipčáková Emilie, Bačovská, Bačovská Kristýna, Gustav, Bačovská, Bačovská Stanislava, Gustav, Bačovská	více
Hrob Marie Bačovské roz. Duškové (1891-1925) na Martinovce Rok: 1947 Inventární číslo: IV000048 více informací
Kaple Buderaž BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa, Rok: 1905, Inventární číslo: IV000046	Buderáž		více
BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa Rok: 1905 Inventární číslo: IV000046
Kostel Hrušvice HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová), Zdroj: Ludmila Čajanová, Inventární číslo: IV000045	Hrušvice		více
HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová) Zdroj: Ludmila Čajanová Inventární číslo: IV000045
seznam obyvatel domů Martinovky Seznam obyvatel domů Martinovky, Rok: 1950, Zdroj: Hofman Jiří, Inventární číslo: IV000042	Martinovka	Hofman Jiří, Vladimír	více
Rok: 1950 Zdroj: Hofman Jiří Inventární číslo: IV000042
obyvatele a jejich domy 1920-1930 Seznam obyvatel s web odkazy rodinných kronik s fotografiemi. , Rok: 1920, Zdroj: Toman, Inventární číslo: IV000041	Selenčina		více
Seznam obyvatel s web odkazy rodinných kronik s fotografiemi. Rok: 1920 Zdroj: Toman Inventární číslo: IV000041

První | Předchozí | Stránka 1308 z 1310 | Další | Poslední