Volyňští Češi

Jedlička Václav, František (Václav)

Václav Jedlička se narodil 18. února v roce 1908 v Hlinsku na Volyni. Za svůj život zažil vícero převratů a výměn režimů. V době jeho dětství patřil Hlinsk pod carské Rusko, od roku 1920 pak připadal Polsku. Ve 22 letech narukoval Václav Jedlička na vojnu do polské armády, sloužil u 28. dělostřeleckého pluku v Deblinu u Varšavy. Po napadení Polska Německem narukoval na obranu Lvova. Vojsko čekalo německou armádu, ale bylo zaskočeno z východu útočícími Sověty. Obrana Lvova trvala pouhé tři týdny. Po složení zbraní byl Václav Jedlička odvážen do zajateckého tábora, ve vesnici Ozerany však z transportu utekl a tím se vyhnul internaci. Doma pracoval jako zámečník do té doby, než byl nuceně nasazen ve stolárně ve Zdolbunově. V roce 1944 narukoval pro změnu do československého sboru, v němž byl přidělen k 2. tankovému praporu jako zbrojíř. Kvůli zánětu průdušek a přetrvávajícím problémům s dechem byl z tanku přeřazen k řidičům. Jeho hlavním úkolem bylo dodávat střelivo tankům. Ve studebakeru prošel karpatsko-dukelskou i ostravskou operací. Po válce mu byl přidělen statek v Renotech (dnes součást Uničova). Zanedlouho vstoupil do místního JZD, ve kterém dělal pět let předsedu. Po odstoupení z funkce pracoval až do důchodu jako hlavní mechanik.