Volyňští Češi
Palička Vladimír
Pan Vladimír Palička se narodil 27. 1. 1923 ve Zdolbunově na Volyni, kam přišli jeho prarodiče v polovině 19. století ze snadnějším živobytím a vyhlídkou lepšího života. Jeho otec byl v legiích a po válce pracoval v lokomotivním depu. Před válkou pan Palička navštěvoval polskou a českou školu, průmyslové školy po příchodu Němců nedokončil. V letech 1942–1944 pracoval jako opravář lokomotiv. V roce 1942 se začal podílet na odboji, spolupracoval s partyzánskou skupinou, které podával informace o pohybu vlaků a jejich nákladech. Jeho činnost je popsaná v knize Pro co zvonily kolejnice (vyšlo pouze polsky). V dubnu 1944 vstoupil do československých jednotek a byl zařazen k tankistům. Bojoval na Dukle a ve Slezsku. Několik dní jezdil s obrněným vozem. Pak dostal za úkol výcvik slezských dobrovolníků v Albertově. Po válce zůstal pan Palička v armádě. Vystudoval školu v Sovětském svazu a dálkově Vojenskou akademii v Brně. Působil nejčastěji v technicko-pedagogických funkcích. Vyučoval například v tankovém učilišti ve Vyškově, na vojenské katedře Univerzity Karlovy a na Vyšší škole tankových důstojníků v Doksech. Delší dobu působil také v tankovém výzkumném ústavu v Doksech. V současnosti se aktivně podílí na životě řady nejrůznějších spolků, které mají spojitost s druhou světovou válkou. Nejvíc času věnuje Československé obci legionářské. Zemřel dne 14.12.2012 v Praze.
Vladimír se po vzoru otce vyučil zámečníkem a také pracoval v depu. To již bylo v době, kdy Zdolbunov byl okupován německým vojskem. Práce v železničních opravnách dávala možnost k nejrůznějším záškodnickým akcím. Mladý Vladimír Palička našel brzo spojení s partyzánským oddílem Medvěděva, kterému podával informace o různých vojenských transportech. Svou „odbornou“ prací v depu nejednou zapříčinil, že lokomotiva s vojenským vlakem na frontu nedojela. Tuto aktivitu Vladimír projevoval až do osvobození Zdolbunova Rudou armádou. Velmi brzy se i se svými kamarády, Michalem Olchovským, Jiřím Janáčkem, Alexandrem Záslockým a Jiřím Hroudou přihlásili v Rovně do 1. Československého armádního sboru. O svém působení v armádě, jako velitel tanku, napsal Vladimír Palička knihu „Nezaváté časem“. (úryvek z knihy Zdolbunov. Město na ukrajinské Volyni ve vzpomínkách české minority od Miroslava Krušiny)
| Zdrojová databáze | Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války | |
|---|---|---|
| Datum narození | * 27. 1. 1923 | |
| Místo narození | Zdolbunov, Rovno | |
| Národnost | česká | |
| Odveden |
24. 03. 1944, Rovno (e)
|
|
| Úmrtí | † 14. 12. 2012, Praha |
Související ikony a archiválie
| Volyňáci v 2. odboji-doklady a publikace |
|
Související archiválie (1)
.pdf
Volyňští Češi v ilegálním hnutí v Rovně a okolí Vladimír Palička
Volyňští Češi v ilegálním hnutí v Rovně a okolí Vladimír Palička
Rok: 1995 |
|---|---|---|
| Volyňští Češi v 2. odboji-foto |
|
Související archiválie (13)
Rok: 1945 
Rok: 1945 
Rok: 1946 
Rok: 1944 
Rok: 1945 
horní řada zleva: zdravotník Melika, Ludvík Slívka, Štěpán Vajda, Jiří Lízálek, Josef Buršík, Bohuslav Polánský, Romani, Karel Vejvoda, Jan Boda, dolní řada zleva: Lazar, Demčik, Pavel Andrašík, Demeter Holovka, Michal Pekar, Machanec, Janoušek
Rok: 1945 
Skupina poddůstojníků z tankového praporu, Klečící zleva: Carboch, Pražák, Posner, Stojící: Ostašov, Rampas, Palička, Porazík, Cilc, Tvrzník. Porazík a Palička s válečnými kříži za boje o Duklu
Rok: 1945 
Přehlídka v Ostravě, 1945
Rok: 1945 
Rok: 1945 
Rok: 1944 
Rok: 1945 
Rok: 1945 
Rok: 1945 |
| Fotografie (zejména osob) |
|
Související archiválie (3)
Rok: 1945 
Vladimír Palička s manželkou
Rok: 1945 
Zdroj: Archiv Vladimíra Paličky (Paměť národa) |
| Rodinné kroniky a rodokmeny |
|
Související archiválie (1)
.pdf
Životní pouť z Volyně do Čech
vyprávění o Volyni a rodinách Kvajsarových a Šuvarských
Rok: 2024 |
| Svatba,křtiny,výročí... |
|
Související archiválie (1)
Zdroj: Archiv Vladimíra Paličky (Paměť národa) |
| Rozhovory-Post Bellum © - Paměť národa |
|
Máte k přidání archiválii
nebo upřesnění údajů?