Volyňští Češi

Průšová Libuše, Petr, Vohralíková

Libuše Vohralíková se narodila 5. srpna 1910 jako Ljubov Pitrova Pruša (Любов Питрова Пруша) v Kněhynkách, české menšinové vsi ve Volyňské gubernii Ruské říše, jako dcera Petra a Františky Průšových.

Libuše měla zřejmě čtyři sourozence. Již v raném dětství osiřela, byla pak vzata na opatrování a do služby k bratranci své matky, pobývala u něj celkem sedmnáct let. Pracovala těžce již od mládí, školu navštěvovat nemohla, teprve v dospělosti se sama naučila trochu číst. V mládí měla původně osiřelá Libuše kolem roku 1921 emigrovat se svým strýcem Vincentem do Kanady, kvůli tomu jí byly i zakoupeny tři roky, nakonec však z neznámého důvodu Libuše zůstala na Ukrajině a strýc odešel s vlastní rodinou bez ní.

V roce 1934 se provdala za Václava Vohralíka. Oba byli nemajetní sirotci, po svatbě ještě ani neměli kde žíti – sami stavěli domek s malým hospodářstvím ve Velkém Špakově, avšak když se narodila roku 1935 první dcera Anna, neměl ještě dům střechu a Libuše tak musela bydlet u sousedů. Dcera Anna pak asi ve třech letech zemřela. Na jaře 1940 se narodila druhá dcera Alžběta a roku 1942 pak další dcera Stanislava. U domku nakonec vystavěli i stodolu, měli malé hospodářství a vysadili zahradu. 

Když už nově zasazená zahrada začínala rodit, museli se Vohralíkovi, stejně jako většina ostatních Volyňských Čechů, odstěhovat do Československa, kde začínali opět od začátku. Od roku 1947 budovali své živobytí na velkostatku u zámku Skalka ve Vlastislavi u Litoměřic. V roce 1949 se přestěhovali na statek v Jestřabí u Fulneku. V této obci pak žili až do stáří.

V Jestřabí Libuše pracovala na vlastním statku, roku 1952 však dostala kostní tuberkulosu a dlouho byla hospitalisována v tuberkulosní léčebně v Albrechticích u Krnova. Lékaři doporučili amputaci dolní končetiny, aby se zabránilo rozšíření choroby a brzké smrti, to však Libuše odmítla. Od roku 1952 byla Libuše kvůli tuberkulose v invalidním důchodě. Celé hospodářství během nemoci padlo na manžela Václava a dceru Alžbětu, ti je sotva zvládali a museli vstoupiti do jednotného zemědělského družstva (JZD). Libuše byla členkou JZD od 30. srpna 1952.

V červnu 1964 Libuše krátce zastupovala manžela Václava ve vepříně. Tam utrpěla pracovní úraz, když se na ni převrhl velký kotel s vroucí syrovátkou a přivodil jí popáleniny na devadesáti procentech těla. Ležela pak dva a půl měsíce v nemocnici v Ostravě-Zábřehu, zranění přežila, ale její zdraví to velmi poznamenalo.

Po svatbě dcery Stanislavy tato s manželem převzala dům v Jestřabí a Vohralíkovi se přestěhovali na sousední výměnek. Libuše zemřela 7. prosince 1990 v nemocnici v Odrách, po smrti byla pohřbena na hřbitově ve Fulneku.