Volyňští Češi

Vignerová Nina, Fedor, Dobosharevich

Major v.v. Nina Dobosharevich, roz. Vignerová se narodila 13.2. 1920 v Českém Mstěšíně na Volyni do české rodiny. Již před začátkem druhé světové války dobrovolně vstoupila do polského vojenského útvaru. Po napadení Polska 1.9. 1939 se jako zdravotnice účastnila bojů. Následně odjela do Lublina a do Krynice, kde byla nakrátko zadrženo gestapem. Díky ukrajinskému převaděči se dostala na Slovensko a dále pokračovala s polskými utečenci a s polskou armádou přes Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde ji však zastihl pouze její pád. Putovala zpět do Jugoslávie a přes Turecko se dostala do Palestiny. V roce 1942 se přihlásila k československé armádě na Středním východě, ale podobně jako další ženy byla zařazena do ATS (Army teritorial service), kde sloužila jako šoférka a mechanička. Na Středním východě se provdala za československého vojáka, aby získala československé občanství. V roce 1946 odjela do Československa a usadila se v Žatci. Pracovala jako účetní. Byla přesvědčenou antikomunistkou a kvůli pronásledování a vyslýchání od Obranného bezpečnostního zpravodajství (OBZ) se rozhodla pro ilegální přechod hranic. V roce 1949 útěk uskutečnila, nakrátko se usadila v Německu a v roce 1950 odešla do Anglie, kde pracovala ve zdravotnictví. Zemřela 3. června 2014 ve věku 94 let. Poslední rozloučení se konalo 25. června 2014 na londýnském hřbitově Putney Vale, 26. 10. 2014 byl popel uložen na vojenském hřbitově v české části Brookwoodu za účasti vojenského atašé Českého velvyslanectví.