Volyňští Češi

Klecanda Jiří

knihovník, tajemník Správy Svazu čs. spolků na Rusi (petrohradského období), delegát odbojových sjezdu, tajemník Odbočky Čs. Národní Rady. Narozen roku 1890 v Praze jako syn českého učitele, spisovatele a redaktora Jana Klecandy. Studoval gymnázium v Praze a na pražské univerzitě, věnoval se studiu filosofie. Koncem roku 1909 odjel do Petrohradu, kde pokračoval v studiu byzantologie a slavistiky. Současné byl pomoc­níkem knihovníka slovanského oddělení petrohradské akademie nauk. Pracoval na Lužicko-srbském slovníku a na slovanské bibliografii. V předvečer války za pobytu ve vlasti navázal styky s činiteli Národní Rady České v Praze a unikl v poslední chvíli do Ruska, stal se jedním z nej­pilnějších a nejnadšenějších pracovníků našeho zahraničního odboje. Zúčastnil se 17. září roku 1914 historické audience ruských Čechů a Slováků u cara Mikuláše II., jemuž odevzdal memorandum o čs. státoprávní otázce, jehož byl sám hlavním autorem. Na všech odbojo­vých sjezdech bral vynikající účast. Ohromná a plodná byla jeho pro­pagační činnost v petrohradských politických salonech. V době pobytu profesora T.G.Masaryka v Rusku byl vedle profesora Maxy nejbližším jeho spolu­pracovníkem. Po odjezdu profesora Masaryka z Ruska padla na něj celá tíha svízelného a zodpovědného vyjednávání se sovětskou vládou o odchodu našeho vojska z Ruska. Podlehl nakažlivé nemoci v nejkritičtější pro čs. armádu na Sibiři době, v Omsku 28. dubna 1918. Na jeho rodném domě v Praze, Mezibranská ulice, byla odhalena 28. června 1922 pa­mětní deska.