Volyňští Češi

Vaculík Jaroslav

Narodil se 27. února 1947 ve Velkých Losinách na severní Moravě. Rodina do tohoto kraje přišla až v roce 1945 v rámci nového osidlování československého pohraničí. V oblasti se v tomtéž období usadila také řada demobilizovaných volyňských Čechů a jejich rodin. Tento fakt do jisté míry ovlivnil budoucí Vaculíkovo vědecké zaměření.

J. Vaculík vystudoval v letech 1965–1969 obor ruský jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po absolutoriu nastoupil od roku 1969 jako učitel na základní devítiletou školu v Sobotíně na Šumpersku, kde působil až do roku 1973, kdy získal místo odborného asistenta na katedře dějepisu brněnské pedagogické fakulty. Na pedagogické fakultě působí Jaroslav Vaculík na různých pozicích až dosud (v letech 1990–2000 zástupce vedoucího katedry historie, poté vedoucí katedry).

V roce 1976 obhájil na filozofické fakultě brněnské univerzity rigorózní práci o usídlování volyňských Čechů na severní Moravě v poválečných letech. Později nastoupil do externí aspirantury opět na filozofické fakultě, kterou zakončil v roce 1984 obhájením práce Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech 1945–1948 a získáním vědecké hodnosti kandidáta historických věd.

Na základě své další pedagogické práce a vědeckého bádání byl Vaculík na návrh děkana filozofické fakulty jmenován v roce 1986 docentem pro obor československé dějiny. (Znovu se habilitoval v roce 2002 na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitační prací Reemigrace zahraničních krajanů a jejich usidlování v letech 1945–1950). V roce 2008 se stal profesorem v oboru historie.

Ve vědecké práci se soustředí na dějiny zahraničních Čechů, zejména volyňských Čechů (třídílná monografie Dějiny volyňských Čechů z let 1997–2001, přehled českých minorit v zahraničí Češi v cizině 1850–1938 z roku 2007). Dále se zaměřuje také na didaktiku dějepisu, konkrétně na problematiku učebnic dějepisu.