Volyňští Češi

Klaban Valerian, Vladimír

Valerián Klaban se narodil 29. března 1926 na Volyni, tehdejším polském území. Odmala byl spolu se dvěma bratry a sestrou vychováván k českému vlastenectví, otec byl legionářem. V roce 1939 území obsadil Sovětský svaz, poté německá armáda. Když znovu přišla Rudá armáda, vstoupil dobrovolně do československé jednotky. Absolvoval zprvu jednoměsíční výcvik v radiočetě, potom dvou-tříměsíční tankový výcvik, po výcviku jel na frontu. Většinou jezdil s velitelem Jankem. Od polského Krosna postupoval na Duklu, dále ke slovenským hranicím, dlouho stál u Stropkova. Tažení na Ostravu zahájil z Kežmarku, postupoval přes Polsko. U Raciborze byl raněn, v nemocnici strávil dva nebo tři týdny. Ve Štěpánkovicích se setkal s bratrem, svoji jednotku našel 29. dubna 1945. Ostravskou operaci přežil bez potíží. 8. května 1945 (v den německé kapitulace) projel Olomoucí na cestě na pomoc Praze, ustupující německá vojska dojel následující den u Litomyšle. Z Olomouce vyjelo sedm tanků, do Prahy dorazily 10. května jen dva. Po osvobození Prahy se vrátil zpět na Ostravsko, aby v červnu až červenci 1945 tři týdny bránil Bohumín proti Polákům. Po válce sloužil na Hranečníku v Ostravě. Z armády odešel v lednu 1946, když se tanky přesunuly z Hranečníku do Milovic. S bratrem dostali do správy statek v Suchdole nad Odrou, v roce 1950 byl přinucen vstoupit do JZD. V Suchdole žije dodnes.