Volyňští Češi

Dlouhý Jaroslav, Antonín

Jaroslav Dlouhý se narodil v rodině volyňských Čechů. Jeho otec byl truhlářem a všichni jeho synové se také vyučili tomuto řemeslu. V roce 1939 byla Volyň zabrána Sovětským svazem, a proto musel pan Dlouhý vstoupit v březnu 1941 do Rudé armády. Poté vypukla válka s Německem, Rudá armáda ustupovala a na podzim téhož roku byl pan Dlouhý před Moskvou zajat Němci. Ze zajetí se mu však podařilo uprchnout. Asi půl roku se skrýval u jedné polské rodiny, poté se odvážil vrátit se domů. V roce 1944 vstoupil dobrovolně do Svobodovy armády. K jeho prvnímu bojovému nasazení došlo u Dukly, kde byl raněn. Po rekonvalescenci se k útvaru znovu připojil, tentokrát při bojích o Liptovský Mikuláš. Po válce založil rodinu a usadil se v severních Čechách. Nejprve hospodařil jako soukromý zemědělec, poté byl donucen vstoupit do družstva. Žije v domově důchodců v Milešově.