Volyňští Češi

Bajer Bohuslav, Josef

Vojenská knížka Rudé armády používaná Bohuslavem Bajerem, 1940

V době napadení SSSR nacistickým Německem sloužilo v řadách Rudé armády několik tisíc sovětských občanů československé národnosti. Z naprosté většiny se jednalo o muže, jejichž předkové přišli do tehdejšího carského Ruska již v 19. století. Nejsilněji byl český živel zastoupen na Volyni, která sice byla v meziválečném období součástí Polska, ale v září 1939 byla zabrána Rudou armádou, což pro českou menšinu znamenalo mimo jiné i povinnou službu v Rudé armádě.

Odvodu se kvůli vojenské evidenci museli podrobit i starší muži, jakým byl například Bohuslav Bajer (8. 5. 1908, Kupičov – 22. 10. 1944, Vyšný Komárnik). Jeho rudoarmějská vojenská knížka byla založena v prosinci 1940 a obsahuje základní informace, včetně fotografie, dosaženého vzdělání, stranické příslušnosti, místa odvodu, vojenské odbornosti a záznamu o službě v polské armádě. Měkké papírové desky jsou z vnější strany polepeny modrým knihařským plátnem s nadepsaným titulem, v pravém rohu je pak dopsáno číslo kmenového listu z československé armády. Celkem má knížka 32 stran.

O působení Bohuslava Bajera v řadách Rudé armády nejsou bohužel známy bližší informace, lze však tušit, že po odvodu již nebyl k činné službě povolán. V době okupace se pravděpodobně nacházel na rodné Volyni, kde byl v dubnu 1944 odveden potřetí, tentokrát do československé armády. Padl během Karpatsko-dukelské operace v říjnu 1944 jako příslušník 4. pěšího praporu 3. čs. samostatné brigády.