Volyňští Češi

Olšan Alois

Jako voják rakouské armády padl do ruského zajetí a po svém osvobození ze zajateckého tábora v Rusku zůstal. Žil v Kyjevě, pracoval v pekárně a oženil se s ruskou zdravotní sestřičkou. Narodily se jim tři děti. V třicátých letech se stalo problémem jeho české občanství. Z vedoucího pekárny se rázem stal elektrikář a pak hasič. Roku 1941 jej zatklo NKVD a celá rodina včetně téměř staleté babičky byla převezena do Oranek. Pak do lágru v Aktjubinsku. V únoru 1942 všechny členy rodiny propustili a ti se odebrali do kazachstánského města Kyzyl-Ordy. Odsud Alois vstoupil do československé jednotky v Buzuluku a zbytek rodiny za ním později dorazil. Syn Alois i dcera Markéta také narukovali a nejmladší synek Mirek se stal elévem.