Volyňští Češi

Toušek Michal, Antonín

TOUŠEK MICHAL 1907–1944

Michal Toušek se narodil 16. října 1907 na Volyni v obci Huleč Česká rodičům Marii Touškové rozené Rabové (1888–1964) a Antonínu Touškovi (1876–1925). Jeho dědeček Josef Rab z matčiny strany narozený roku 1853 přišel na Volyň jako svobodný z Vysokého Mýta. Dědeček Václav Toušek z otcovy strany narozený roku 1835 přišel z Dobříkova ve východních Čechách již s rodinou, manželkou Kateřinou Dvořákovou ročník 1841 a čtyřmi dětmi. Další potomci, Michalův otec Antonín a jeho bratr Stanislav se narodili až v Hulči. Touškovi tvořili v Hulči velmi početnou a váženou komunitu, byli zemědělci nebo řemeslníci, praděda František Rab, původem obuvník, byl zvolen jako první starosta nově založené obce. Michal měl pouze jednoho sourozence, sestru Marii (1908 – 1991) provdanou Malou. Jeho otec Antonín Toušek narozený 23. dubna 1876 byl legionář, do československé legionářské armády se přihlásil 16. dubna 1916. Sloužil jako střelec 1. a poté 2. čs. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad v hodnosti četaře, obdržel vyznamenání křížem sv. Jiří IV., III. a II. stupně. V dubnu 1917 byl služebně poslán do Kyjeva jako vojenský delegát na 3. sjezd Svazu čs. spolků na Rusi a ve vojsku sloužil až do 5. srpna 1917. Po těžké nemoci otec 3. července 1925 umírá a o celý chod hospodářství a domácnosti se musely již od mládí až do dospělosti postarat děti s matkou. Sestra Marie se ve svých jednadvaceti letech v roce 1929 provdala za Antonína Malého ze Zálesí. Zde se také Michal seznámil se svojí budoucí manželkou Anastázií Malou (1913–2003), sestrou svého švagra Antonína, se kterou se dne 4. června 1933 oženil. Mladá rodina žila v Hulči na zemědělské usedlosti spolu s matkou, kde hospodařili. Narodily se jim dvě děti: v roce 1934 syn Emil a v roce 1937 dcera Marie. Michal Toušek vstoupil do řad 1. čs. armádního sboru v Rovně dne 18. března 1944. Prošel základním výcvikem a dne 9. května 1944 v polském městě Torczyn zemřel v sovětské polní nemocnici po zranění od letecké pumy při náletu ve věku pouhých třicet sedm let. Je pohřben na Volyni na hřbitově v Hulči. Válečná vdova Anastázie Toušková s dětmi a matkou svého manžela Marií Touškovou v roce 1947 reemigrovala do Československa a usídlila se spolu s rodinou svého bratra Antonína Malého v obci Běsno. Celý svůj život pracovala v zemědělství, veškerý svůj volný čas věnovala nejprve svým dětem, později svým vnoučatům a dožila se úctyhodných devadesáti let. Znovu se neprovdala, ctila památku svého manžela. Jako pozůstalá účastníka bojů za druhé světové války byla členkou Českého svazu bojovníků za svobodu v Kryrech. Potomci Michala a Anastázie Touškových dnes žijí v Kryrech a v Nýrsku. V řadách 1. československého armádního sboru bojovali také bratranci Michala Touška a položili své životy za naši svobodu. Byli to Jan Toušek (1908 – 1944), Rostislav Toušek (1921 – 1945), Jiří Rychna (1927 – 1944), Antonín Stárek (1922 – 1944) a Alexandr Hora (1926 – 1944), všichni rodáci z Hulče České. Nadporučík Josef Toušek (1919–1995), bývalý voják Rudé armády, od dubna 1942 příslušník čs. jednotek v SSSR, účastník bitvy u Sokolova, velitel 5. roty 3. tankového praporu 1. samostatné tankové brigády, nositel celé řady nejvyšších vyznamenání, po válce zůstal v armádě a byl dne 8. května 1995 jmenován do hodnosti generálmajora. Jeho životní dráha je zachycena v knize „Československé vojenské jednotky na východě“ vydané k 75. výročí Karpatsko – dukelské operace a dvojknize „Sokolovo 1943 (Sokolovo – První boj a Sokolovo – Nezapomenutí hrdinové)“, která byla vydána v loňském roce k 80. výročí bitvy u Sokolovo.

Marie Čonková, Sborník vzpomínek pamětníků, rok 2020