Volyňští Češi

Perná Anna, Antonín, Šuttová, Beranová

Prvním manželem Anny Perné byl Jakub Šutt, polský důstojník, pravděpodobně zavražděný v Katyni. Na základě manželství s polským důstojníkem byla odsouzena k odsunu do Kazachstánu a to i se svou matkou Ludmilou, která se provinila tím, že její zesnulý manžel byl pro změnu carským důstojníkem. Annin bratr Jaroslav odjel s nimi. Roku 1941 se dozvěděl o formování čs. jednotky v Buzuluku. Po jeho příchodu do Buzuluku gen. Svoboda poslal do Kazachstánu pro vysídlené krajany železniční vagón. Tak se stalo, že  se do Svobodovy jednotky přihlásila nejenom Anna, ale i její maminka Ludmila, které v tu dobu bylo více než šedesát let a syn Jiří, tehdy šestnáctiletý.

Anna zůstala na štábu, vyšívala bojovou zástavu 1. čs. bojového praporu a společně s bratrem a  svým budoucím manželem Václavem Beranem jsou autory Pamětního listu volyňských Čechů, který měl vyjádřit jejich přání vrátit se do země předků, do Československa. List se po mnoha peripetiích podařilo předat a volyňským Čechům byl umožněn návrat. V roce 1947 se Anna provdala za Václava Berana, který byl v roce 1949 zatčen, uvězněn a zbaven hodnosti podplukovníka. Rodina byla vystěhována z Prahy do Dobřichovic.