Volyňští Češi

Tomíčková Anna, Alexandr, Butová

Anna Butová se narodila 13. srpna 1928 do rodiny Tomíčkových ve volyňské obci Kněhynky (někdy uváděné jako Kněhyninky) na Volyni v tehdejším Polsku. Její rodiče hospodařili na půdě o rozloze přes osmdesát hektarů a zaměstnávali také množství pomocníků a děveček pro práci v domácnosti. Anna chodila nejprve do polské školy v Kněhynkách a později nastoupila do české školy v Lucku, vzdáleném sedm kilometrů. Oblast během válečných let ovládali Sověti, od roku 1941 Němci a od roku 1944 Volyň definitivně připadla Sovětskému svazu. Annin otec Alexander Tomíček přišel o syna při práci v lese, a možná proto se rozhodl zachránit židovského chlapce jménem Griša. Tento uprchlík z Polska se pro svůj původ dostal do luckého ghetta a krátce poté, co ho čeští sedláci schovali u sebe ve stodole, byli všichni internovaní Židé popraveni. Grišu rodina ukrývala tři roky a nějaký čas schovávala před Němci také ruského zajatce. Po válce otec Grišu vypravil do Palestiny a už ho nikdy neviděl. Komunisté označili rodinu za kulaky, a rodiče pamětnice se proto rozhodli vrátit do Československa. Anna se však provdala za sovětského vojáka Fjodora Buta a do Československa se vrátila až v šedesátých letech. Pracovala v textilním podniku Tiba ve Dvoře Králové nad Labem. Ve Dvoře vychovala dvě dcery a syna. V roce 1995 se k ní dostal novinový inzerát, ve kterém jistý Cvi Goldgammer hledal své zachránce z války. Pamětnice mu zavolala a Cvi ji brzy pozval na návštěvu do Izraele. Ona se na cestu vydala v doprovodu vnučky a s Cvim společně strávili deset dní. V roce 1997 byla spolu se svým otcem (in memoriam) zařazena mezi Spravedlivé mezi národy, lidi, kteří se podíleli na záchraně Židů v letech druhé světové války. Anna Butová zemřela na konci srpna 2020 v Diakonii Dvůr Králové nad Labem.