Volyňští Češi

Křivka Václav, Jan

Václav Křivka se narodil 20. 6. 1890 v Mirohošti na hospodářství Jana Křivky (1857 - 1939), vyučeného strojvedoucího, a Anny rozené Peškové (1862 - 1942). Měl 5 sourozenců, 4 starší bratry (Josefa, Rudolfa, Jana a Antonína) a mladší sestru (Marii, provdanou Naumenkovou). V roce 1897 se rodiče s dětmi přestěhovali do Ivanič Nových, kde zakoupili pozemky k hospodaření. Tam prožil Václav velkou část svého dětství a nastoupil zde i do základní školy.

Pokračoval dále ve studiu na střední škole ve Vladimíru Volyňském, stejně jako jeho bratr Antonín, a stal se učitelem. Studia zakončil r. 1908 a r. 1909 nastoupil učitelskou službu v ukrajinské vesnici Olyce. Tam působil jen krátce, a ještě téhož roku byl přeložen do Straklova, kde se seznámil s dcerou tamního hospodáře Josefa Červenky a jeho ženy Filomeny, Sabinou (1892 - 1958). Roku 1911 se vzali.

Později se jeho tchán s rodinou přestěhovali ze Straklova, kde vše prodali, do malé osady Vitolda v okrese Poryck, pouhé 3 km od Ivanič, kde Václav vyrostl, a kde hospodařili jeho rodiče a 2 bratři.

V roce 1913 byl přeložen do obce Újezdce.

V roce 1915, v době 1. sv. války, byl nucen opustit s rodinou svůj domov a odjet od hranic co nejdál, do Ruska. Odjeli společně s rodinou jeho manželky, s Červenkovými, do Jekatěrinoslavi, kde zůstali rok a pak se vrátili. Červenkovi se vrátili až po 3 letech.

V letech 1919 - 1926 učil na české škole v Sofievce.

V letech 1921 - 1939 byl členem učitelské organizace.

Roku 1926 se ze zdravotních důvodů uvolnil a bydlel u rodičů. Roku 1929 zase nastoupil jako učitel do polské školy v Mirohošti, dále pak byl ředitelem v české škole na Moldavě. Cca v roce 1941, kdy byla Volyň již pod Sovětským Svazem, byl požádán o zřízení české osmiletky v Omelanštině u Rovna, kde se stal i ředitelem. Pak přišli Němci a válka. Když se fronta vacela v roce 1944, byla již škola rozbourána.

Se svou manželkou Sabinou vychovali 3 děti - Eugenii, provdanou Smolarčukovou (1912 - 2007), Vladimíra (1914 - 1995) a Larisu, provdanou Nevřivou (1923 - 2019). Všichni repatriovali zpět do vlasti.